Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie chce zrušit centové mince. Výroba vyjde draho a upotřebení je mizivé

  12:57aktualizováno  12:57
Itálie plánuje zrušit mince v hodnotě jeden a dva centy. Platit se s nimi dá jen velmi omezeně a výroba vyjde dráž, než je jejich nominální hodnota. Návrhy na zrušení drobných se objevují i v dalších zemích.

Italský eurocent může brzy zmizet z oběhu. | foto: Profimedia.cz

Blížící se doba dovolených přinese i značnou zátěž pro peněženky Čechů. To není myšleno v přeneseném smyslu, ale doslova. Kdykoliv si turista v zemích platících eurem vymění české koruny za evropskou měnu, jeho peněženka náhle ztěžkne. Příčinou je značné množství centových a dvoucentových mincí.

Ty neobtěžují jen turisty, ale především místní. Centové mince mají jen minimální hodnotu na to, aby s nimi šlo pořádně nakupovat. V restauracích se většinou zaokrouhluje na jedno desetinné místo, většina automatů centy nepřijímá a jejich odpočítávání u kasy supermarketu ve chvíli, kdy za zákazníkem stojí netrpělivá fronta, není nijak příjemnou záležitostí. Výsledkem je, že se centy hromadí a jen obtěžují své držitele.

Stále více zemí se proto centových mincí zbavuje. Naposledy se ke kroku odhodlali v Itálii. Vláda premiéra Mattea Renziho předložila návrh, který má mince v hodnotě jednoho a dvou centů zrušit od ledna příštího roku. Veškeré ceny by se tak měly zaokrouhlovat na částku končící minimálně centovou pětkou.

Nezadržitelný trend

Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se jedná o významný krok pro celou eurozónu. Itálie je totiž třetí největší ekonomikou používající euro a zrušení mincí nejmenší nominální hodnoty může k podobnému opatření přimět i další země.

V některých menších státech se už drobné fakticky nepoužívají. Například finské jedno- a dvoucentovky se nikdy nedostaly do oběhu a byly vyraženy výhradě pro sběratelské účely. Pokud se do země dostaly centovky ze zahraničí, často končily v odpadcích. Finové pro ně neměli vzhledem k vysoké úrovni cen žádné upotřebení.

Také v Nizozemsku, Irsku či Belgii byly nejdrobnější mince buď zrušeny či se nepoužívají, neboť ceny jsou zpravidla zaokrouhlovány na pěticenty. Podle serveru magazínu Focus podporuje zrušení mincí i většina Němců. Proti jsou podle německého rozhlasu naopak obchodníci, kteří se snaží zvýšit zisky pomocí nezaokrouhlených, „baťovských“ cen.

Argumenty pro vyřazení drobných mincí z oběhu přitom nejsou jen praktické, ale i ekonomické. Výrobní náklady na jednu centovou minci jsou 1,65 centu, tedy více, než je její hodnota. Někdejší komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn už před čtyřmi lety upozornil, že EU stály centovky 1,4 miliardy eur.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministerstvo průmyslu a obchodu v ulici Na Františku. Stavba byla dokončena v...
Tři ministerští úředníci připravili podle policie stát a EU o miliardy

Policie navrhla obžalovat tři úředníky ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle vyšetřovatelů způsobili svým jednáním při čerpání evropských dotací škodu...  celý článek

Peugeot 308 GT
Prodej nových vozů v Evropě v září klesl. Nejvíc se propadl Ford a PSA

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii a zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), tedy v Norsku, Švýcarsku, na Islandu a v...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.