Euro místo koruny? V nedohlednu

Určit kurz, podle kterého si Češi za šest sedm let budou měnit svoje korunové úspory za eura, bude úkol hodný chytré horákyně. Kurz zanikající české koruny nesmí být totiž ani příliš slabý, ani příliš silný. Dnes jej ekonomové odhadují mezi 30 až 33 korunami za euro.

"Konečný vstupní kurz k euru bude jistě o něco silnější, než je ten dnešní," říká ekonom HSBC Bank pro střední Evropu Gavin Gray. Posledního půl roku se kurz české měny příliš nehýbal a držel se mezi 31 až 32 korunami za euro.

Bude-li se však české ekonomice dařit v následujících letech lépe než nyní, což závisí i na kondici německého hospodářství, měla by mírně posilovat i koruna.

Stanovit si správný kurz pro výměnu bude klíčové. Kdyby byl moc silný, třeba výrazně pod třicet korun za euro, podnikům by příliš vzrostly náklady a měly by potíže s odbytem svých výrobků. Naopak při stanovení poměru pro výměnu korun do eur příliš vysoko by se lidem znehodnotily úspory.

Dva roky před definitivním zavedením eura tak bude muset být česká koruna uzamčena v předem stanoveném koridoru, aby se tak otestovala její stabilita. To, jak se bude moci hýbat, určí Evropská komise a na České národní bance a vládě pak bude stanovit kurz k euru a z vytyčeného prostoru ho nepustit.

O tom, jak těsná bude svěrací kazajka pro kurz koruny a dalších měn, se vedou vzrušené debaty už teď. Spoutat kurz totiž mohou kandidátské země už od příštího roku.

To znamená, že největší rychlíci by mohli definitivně platit eurem dva roky poté, v roce 2006. Mezi ně však Česko a zřejmě ani Polsko, Maďarsko a Slovensko patřit nebudou.

Pravidla pro přijetí eura

• země musí být členem EU 

• inflace může být vyšší nejvíce o 1,5 procenta oproti průměru tří nejlepších v  eurozóně

• úroky mohou být maximálně o 2 procenta vyšší oproti průměru tří nejlepších v eurozóně

• kurz koruny musí být vůči euru stabilní (pohybovat se v rámci "eurokazajky")

• schodek rozpočtu musí být menší než 3 procenta domácího produktu

• státní dluh nesmí překročit 60 procent domácího produktu 

Kvůli každoročním schodkům ve státním rozpočtu by totiž stejně euro zavést nemohly. A omezit pohyby kurzu bez vyhlídky na brzké přijetí eura by pro země nebylo moc výhodné.

Díky posilování domácí měny se totiž zvedá i životní úroveň, mzdy se přibližují rychleji těm západoevropským. Naopak při omezeném pohybu kurzu už to nebude možné. Nehledě na problémy kandidátů na přijetí eura nemá jasnou představu, jak dál, ani Evropská unie.

Ještě donedávna to vypadalo, že koruna, zlotý či forint se budou moci ve stanoveném pásmu hýbat o patnáct procent na obě strany. Pak však komisař pro měnové otázky Pedro Solbes zmínil, že bude třeba užší kazajka, jen 2,25procentní.

To znamená, že kdyby si Česko vybralo kurz 31 korun, muselo by korunu po dva roky udržet mezi 30,3 až 31,7 koruny za euro. A to by nebylo vůbec jednoduché, na tom se shodnou jak ekonomové, tak centrální bankéři.

"Je to velmi úzké pásmo, a ačkoli je česká koruna stabilní, určitě bychom našli v uplynulých letech dobu, kdy se pohybovala mimo," říká guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

"Nevýhoda úzkého pásma je, že by velmi pravděpodobně přilákalo útok spekulantů. A to by mohlo zdržet přijetí eura, i když by si jinak ekonomika vedla dobře," říká ekonom ABN Amro Zsolt Papp.

ČNB by totiž v takovém případě musela masivně intervenovat, aby kurz udržela tam, kde má být. Pravděpodobnost, že by se jí to podařilo, však není příliš velká. Neúspěšně totiž dopadla při podobných pokusech i britská libra či italská lira.

Tůma: Kurz zatím svazovat nechceme 
Vstupem do Evropské unie se v květnu příštího roku odstartuje pro Česko a další země cesta k euru. Jak bude vypadat popisuje guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

Co je třeba teď udělat k přijetí eura?

My jsme připravili strategii přistoupení k euru a vláda o ní jednala počátkem roku. Protože zatím nebylo rozhodnuto o reformě veřejných financí, nic k dalšímu harmonogramu neřekla. Zároveň chystáme do vlády další materiál, protože se Česko musí se vstupem do Evropské unie rozhodnout, zda už v té době chce pohyby kurzu omezit. Naše stanovisko bude záporné.

Proč budete proti?

Šestým rokem máme jako hlavní cíl držet inflaci. Skákat z jednoho kurzového režimu do druhého by bylo špatně. Svázat kurz v určitém pásmu má smysl až v tom okamžiku, kdy je definován konečný cíl. To je v tomto případě společná měna. Já považuji za rozumné, aby přijetí eura nebylo vzdálené od okamžiku, kdy pohyby kurzu omezíme do určitého pásma.

Jinými slovy, stejně není šance mít euro hned dva roky po vstupu, tak na co kurz svazovat...

Pokud vláda říká, že není schopná reformovat veřejné finance dostatečně rychle, pak by bylo nezodpovědné přecházet na jiný systém, když by nebylo zřejmé, jak dlouho v něm budeme fungovat.

Dá se očekávat, že jiné kandidátské země budou mít euro dříve než Česko. Bude to problém?

Asi ne. Pobaltské země zřejmě přistoupí k euru dříve, protože už dnes na něj mají své měny pevně navázané. U ostatních zemí těžko říci. Slovensko, Maďarsko i Polsko mají problémy s veřejnými financemi. Bude záležet na tom, jak to které země zvládnou.

Nedělal bych si hlavu z toho, kdyby všechny tři pobaltské země přijaly euro dříve. Nebylo by však dobré, kdyby všichni tři naši sousedé přijali euro a nám by nebylo jasné, kdy ho zavedeme. To by byl šok, který by mohl investory a finanční toky ovlivnit.

Pomůže zavedení eura české ekonomice?

Přijetí eura není něco, co by vyřešilo problémy země. Je to jen další integrační krok. Není to žádný zázrak, který přinese větší ekonomický růst. Bude záležet hlavně na domácí politice. Česko a další kandidáti dostihují evropské země pomaleji, než se předpokládalo ze začátku, to jest dvakrát třikrát rychleji.

Domácí ekonomika teď nemá na víc než na tři procenta ročně, což není moc. Stále je možné zlepšit fungování institucí, vymahatelnost práva, úpadkový zákon či trh práce. Pak by mohl být růst až pětiprocentní.