Podle zdroje portálu Euro úřad podněty odmítne jako neodůvodněné. Úřad prý zamítne i nejdůležitější námitku, kterou podala společnost Autostrade.
Ta tvrdila, že stát požadoval "další kvalifikační kritéria" nad rámec zákona o veřejných zakázkách jako certifikáty o bezpečnosti práci i vlivu na životní prostředí. Úřad ale dospěl k názoru, že stát takové požadavky mít mohl, píše Euro.
Minulý týden přitom přinesly Hospodářské noviny právě opačnou zprávu. Podle té úřad tendr na mýtné zruší. - více zde
Tuto informaci ale vzápětí popřel šéf úřadu Martin Pecina. Řekl, že ještě ve čtvrtek na úřad dorazily další dvě doplnění. "Čili dneska hovořit o tom, že v pondělí vydáme rozhodnutí, a případně jaké bude, je směšné a ten zdroj evidentně byl informován špatně," řekl Pecina Radiožurnálu.
Na úřad se obrátily dvě firmy: italská Autostrade a švýcarské konsorcium Mytia.
Nabídka Mytie byla ze čtyř podání úplně nejlevnější. Vyšla o sedm miliard lépe než návrh vítězného Kapsche. Tři firmy ze čtyř, kromě Autostrade a Mytie ještě konsorcium A-Way a AŽD, ale byly z řízení vyloučeny ještě před samotným rozhodnutím - převážně pro formální chyby podání.
Mýtné má začít na českých dá lnicích fungovat od leda příštího roku. Proto je nejvyšší čas, aby se podepsala smlouva a systém se začal budovat. Ministerstvo dopravy ale zatím žádnou smlouvu podepsat nesmí. To mu totiž zakázal antimonopolní úřad (více zde). Nové výběrové řízení by trvalo měsíce.
Deník Final Word navíc upozornil na možný politický dopad celé kauzy. Je totiž možné, že v případě, že antimonopolní úřad tendr zruší, premiér Paroubek nahradí lidovecké ministry ve vládě. Lidovci v kabinetu mají tři křesla. Kromě ministra dopravy se jedná ještě o ministerstvo zahraničí a ministerstvo životního prostředí.
Zařízení na mýtné chtěli v Česku postavit a provozovat čtyři zájemci. Sdružení Mytia, které tvoří Ascom Fela s Damovem a ABD Group, nabídlo, že systém vybuduje a bude ho deset let provozovat za 15 miliard korun.
Společnost Autostrade určilo cenu na 17,5 miliardy a Kapsch na 22 miliardy korun. Nejvyšší cenu, 33,7 miliardy, navrhlo konsorcium A-Way a AŽD. Cena měla hrát při výběru vítěze 60procentní roli.
