Eurokomisař zodpovědný za energetiku Andris Piebalgs.

Eurokomisař zodpovědný za energetiku Andris Piebalgs. | foto: Profimedia.cz

Eurokomisař pro energetiku: Lidem bych přispěl na účty

  • 23
Pro většinu Evropy už plynová krize skončila, ne tak pro evropského komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse. Toho čeká ještě vyjednávání o detailech. On sám navíc odmítá regulaci cen elektřiny a podporuje jaderné elektrárny.

Existuje i po táhlém dohadování nebezpečí, že Evropa bude v dohledné době opět bez ruského plynu?
Spíš bych řekl riziko než nebezpečí. Nevíme, jak bude nová dohoda fungovat. Jsou tam některé body, které by mohly vyvolat problém.

Jaké body máte na mysli?
Jde převážně o tranzit plynu přes Ukrajinu. Dohoda je dobrý základ. Musíme ale být velmi obezřetní.

Polsko má stále problémy s dodávkami přes Ukrajinu, podle posledních informací nedostává čtvrtinu nasmlouvaného plynu. Problémem je prý prostředník RosUkrEnergo. Tato společnost, údajně napojená na ukrajinského prezidenta Juščenka, z nových smluv o přepravě plynu vypadla. V čem je problém?
Myslím, že spekulace o napojení na Juščenka jsou jen pomluvy. Část dodávek plynu do Polska, Rumunska a Maďarska šla přes RosUkrEnergo, a­ to teď není součástí dohod. (RosUkrEnergo žaluje za způsobenou škodu Ukrajinu u soudů ve Švýcarsku a ve Švédsku, pozn. red.). Nemám zprávy, že by někdo jiný kromě Polska měl problém. Mluvil jsem s Gazpromem, jsou ochotni doplnit dodatečné objemy, ale potřebují další dohodu. Doufám, že to brzy uzavřeme.

Často mluvíte o snížení poptávky po energiích. Jak chcete lidi přinutit, aby byli šetrnější?
Ale oni už spotřebovávají méně. Například co se týká paliva. Přimělo je k tomu bolestivé zvýšení ceny. I když se většina společnosti vyšším cenám přizpůsobí, řada lidí nebude schopná za energii zaplatit. Nezbude nám, než zaplatit jejich účty.

Máte na mysli dávat jim dotace?
Proč ne. Týkalo by se to skutečně jen těch, kteří to potřebují, lidí s velmi nízkými příjmy. Mohl by se pro ně vytvořit zvláštní tarif. Nižší ceny se dá dosáhnout i menším zdaněním elektřiny. Z jedné strany to omezuje spotřebu, z druhé strany bychom možná měli zvážit, zda nejsou daně příliš vysoké. To je ale národní záležitost.

Existuje jiný způsob než vysoká cena, jak lidi přinutit doopravdy šetřit?
Mnohem víc se mi zamlouvá motivace finančními pobídkami. Například na výměnu elektrických přístrojů za úspornější nebo na izolaci domů. Ve Francii už přes rok mají program bonus-malus, podporující nákup čistších aut. Kdo si koupí auto s emisemi nad 160 g CO/km, připlatí si 200 eur. Částka se pak úměrně zvyšuje a funguje to fantasticky.

V Německu chystají šrotační prémii při výměně starého auta za nové. Země EU by měly více využívat strukturální financování (část peněz poskytne Unie v návaznosti na státní podporu, pozn. red.) pro občany například na izolaci a úpravu budov. V době krize, kdy stavebnictví strádá, taková podpora nejen pomůže šetřit energie, ale vytvoří i pracovní místa.

Lze podle vás splnit plán, že v roce 2020 se bude obnovitelná energie podílet na spotřebě Unie z jedné pětiny?
Jestliže i Česko řeklo, že je to splnitelné, pak ano. Na obnovitelnou energii bychom měli nahlížet jako na způsob, jak zajistit bezpečnost energetických dodávek, ne jako na hračku nebo nástroj proti globálnímu oteplování.

Nemáte obavu, že z české strany jde o přehnaný optimismus?
Češi nejsou nikdy přehnaně optimističtí, vždyť první reakce Česka byla, že toho v žádném případě nebude schopno dosáhnout. Nakonec řeklo, že to půjde, byť s obtížemi. Problém může mít Lucembursko, tam bude nutná spolupráce s dalšími zeměmi. Podíl obnovitelných zdrojů se tam bude muset zvýšit především v dopravě.

Ceny elektřiny v posledních měsících vzrostly kvůli drahé ropě a plynu. Jak se stavíte k možné regulaci cen?
Regulované ceny neodrážejí náklady, je to největší zlo pro energetický sektor. Zisky by pak měly být dostatečné na nutné nové investice. Jinak se náklady odsouvají na další generaci daňových poplatníků. Něco takového už se děje.

Co máte na mysli?
Mnoho zemí se dosud nevypořádalo s problémem jaderného odpadu. Skladuje se dočasně a nynější generace profituje z levnější energie. Jednoho dne ale bude třeba zaplatit za trvalé uskladnění. Finsko už investuje do programu pro skladování jaderného odpadu, některé země si vytvářejí fondy. Otázka je, zda budou dostatečné.

Řekl jste, že v poslední době nejsou v Evropě oznamovány žádné nové investice do jaderných elektráren. Čím to podle vás je?
Možná proto, že náklady jsou vysoké a návratnost pomalá. Více energie z jádra by nám umožnilo spalovat méně plynu v paroplynových elektrárnách.

Proč nemáte rád paroplynové elektrárny?
Ze dvou důvodů. Cena plynu je závislá na výkyvech cen ropy. Kolísající náklady pak nese spotřebitel. Zadruhé, plyn je nesmírně cenná chemická surovina, není rozumné, aby byl brutálně spalován.

Jak moc je podle vás riziková skutečnost, že většina jaderných palivových článků se do Evropy dováží z ­Ruska?
Dosud s dodávkami nebyly žádné problémy. I když, jak se říká, všechno je jednou poprvé.

Andris Piebalgs (51)

Pochází z lotyšské Valmiery, eurokomisařem je od roku 2004. Kariéru odstartoval začátkem 90. let jako lotyšský ministr pro vzdělávání, poté byl velvyslancem v Estonsku a dále při EU. Podílel se na přístupových rozhovorech své země k EU. Spoluzakládal centristickou stranu "Lotyšská cesta". Mluví plynule čtyřmi světovými jazyky. V roce 2007 získal (pozitivní) ocenění "Eurokrat roku".