V Evropské unii platí od roku 1993 platí 48hodinový strop, ale Británie si současně vymohla, aby se pracovník v dohodě se zaměstnavatelem mohl tohoto práva zříci. Tato možnost by podle poslanců měla zmizet do roku 2010.
Parlament se vyslovil také pro to, aby se do pracovní doby započítávala i pracovní pohotovost, tedy doba, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale je k dispozici zaměstnavateli. Dohromady by se měl také sčítat čas strávený v různých zaměstnáních.
Pravicové poslance výsledek hlasování nepotěšil. Například Milan Cabrnoch (ODS) označil verdikt za „demonstraci nerozumu“.
„Další regulace pracovní doby povede k dalším potížím pracovního trhu, jeho rigiditě a paradoxně k větší nezaměstnanosti. Podívejme se na Francii, kde omezená pracovní doba je jednou z hlavních příčin nezaměstnanosti,“ řekl.
Konzervativní poslanci se snažili dát přednost dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem. Levice naopak argumentovala tím, že ve většině případů pracovníci ani neví, co vlastně zaměstnavateli podepisují.
„Často tedy evidentně dochází ze strany zaměstnavatelů ke zneužívání této výjimky a k porušování práv zaměstnanců,“ uvedla ve své zprávě ČSSD.
„Nedovolíme proměnit Evropu v ničím neregulovaný trh práce,“ konstatoval europoslanec Richard Falbr (ČSSD).
Výsledek hlasování parlamentu ještě neznamená konec sporů o pracovní dobu. Návrh příslušné směrnice se teď vrací Evropské komisi a členským zemím. Pak se znovu dostane na pořad parlamentu.
