Další otázkou je překlenovací půjčka. Minimálně sedm miliard eur už Řecko, které nakonec souhlasilo i s tím, že se jeho starý dluh nijak odepisovat nebude, potřebuje splatit do 20. července. Možnost, že by tyto peníze půjčila bilaterálně Francie, dva její zástupci pro agenturu Reuters odmítli.
Po většinu mnohahodinového vyjednávání se ale řešily jiné záležitosti. Postupovalo se podle draftu z předešlého jednání euroskupiny. Čtyřstránkový dokument (v angličtině k dispozici zde) projížděli věřitelé s Řeky v podstatě od začátku do konce.
Jednání si vyžádala tři pauzy, během nichž se soukromě sešel premiér Alexis Tsipras se zástupci největších řeckých věřitelů - francouzským prezidentem Hollandem a hlavně německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Podle zdrojů serveru Politico postupovali politici nejprve docela svižně, ale zasekli se na konci druhé strany draftu, když došlo na podmínky privatizace aktiv držených řeckou vládou.
Všichni kromě Řeků podporovali variantu, aby byla aktiva (vlastněná řeckou vládou) o hodnotě 50 miliard eur přesunuta do nezávislého fondu a časem prodána. Fond by měly spravovat řecké úřady a kontrolovat by ho směly i evropské instituce.
Zajímavé ale je, jaký fond by se měl na správě podílet. Podle německého návrhu by to měl být Institut pro růst, za kterým stojí státní banka KFW. A v jejím představenstvu zastupuje akcionáře (tedy německý stát) ministr financí Schauble. Tedy ten, kdo tuto možnost prosazoval.
Nakonec ale po půlnoci přišly zprávy o tom, že privatizační rébus se vyřešil a i Řekové kývli na ideu fondu. Podle redaktora SkyNews Eda Conwaye výměnou za to, že se přestalo mluvit o „dočasném Grexitu“.
Podle nejmenovaných členů řecké delegace se ale i ráno řeší, kolik toho vůbec lze v Řecku zprivatizovat. Sami Řekové tvrdí, že vláda zdaleka nedisponuje privatizovatelnými aktivy v požadované hodnotě. Maximálně prý lze letiště a různé utility prodat za 17 až 18 miliard eur.
EU source: temporary Grexit idea essentially off the table now, in exchange for Greece accepting concept of a privatisation fund
Kromě privatizace obsahuje finální návrh i další kroky, které mají za úkol zlepšit kontrolu nad implementací opatření slíbených Řeky. Například finský ministr financí Alexander Stubb se zmínil, že věřitelé budou chtít, aby řecká vláda a parlament do středy 15. července schválily vybrané zákony. I tady se ale řecká strana zasekla s tím, že není možné během tak krátké doby legislativu připravit.
Další podmínka potom hovoří o tom, že řecká vláda by musela o všech chystaných změnách zákonů týkajících se úspor jednat (a naleznout souhlas) nejprve s evropskými institucemi, až potom je předložit vlastnímu parlamentu či lidem v referendu.
Ztratili jsme důvěru, řekla Merkelová v úvodu
Když německá kancléřka Angela Merkelová přijížděla na dopolední zahájení nedělního bruselského summitu, poměrně drsně zmrazila opatrný prořecký optimismus, který do té doby zasévali její kolegové z Francie či Itálie. „Ztratili jsme vzájemnou důvěru. Nebudeme se snažit dosáhnout dohody za každou cenu,“ řekla německá kancléřka.
Odkazovala tím na vyjednávací přemety Tsiprasovy vlády. Řecký premiér nejprve odmítl červnová opatření, kterými věřitelé podmiňovali další půjčku krachujícímu státu. Následně nechal o návrzích hlasovat Řeky v referendu a pobídl je, ať je odmítnou. Poté se vrátil do Bruselu jednat bez konkrétních návrhů, aby následně přišel s návrhem, který jde leckde dál než ten původní, odmítnutý v referendu (více o návrzích čtěte zde).
Výměnou za tyto návrhy žádal Tsipras tříletou půjčku přes padesát miliard eur. Dokument, který je výsledkem dvoudenního jednání ministrů financí, už ale podle agentury AFP mluví o více než 82 až 86 miliardách. Situaci navíc zhoršuje fakt, že v Řecku už skoro dva týdny neotevřely banky a ekonomický život se tak výrazně zpomaluje.
Tsipras ale zároveň od začátku nedělního summitu naráží na to, co to v praxi znamená ona ztráta důvěry. Největší věřitel Řeků, Němci (jenom jim dluží Řecko přes 63 miliard eur), totiž na předcházející dvoudenní schůzce euroskupiny navrhli několik opatření.
