Poznámky ministrů při příchodu na jednání dávaly znát, že jejich důvěra v Řecko jako spolehlivého partnera je hluboce otřesena. Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema trvá i faktická kritika některých částí nového řeckého reformního menu. Své návrhy předložila vláda premiéra Alexise Tsiprase ve čtvrtek a v noci na sobotu je potvrdil řecký parlament.
„Otázka důvěry je zásadní věc. Můžeme řecké vládě věřit, že skutečně udělá, co slibuje?“ prohlásil Dijsselbloem. Atény podle něj budou muset na obnově důvěry velmi zapracovat.
Listy Bild a Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) napsaly, že německý ministr financí Wolfgang Schäuble považuje řecký návrh za „nedostatečný“ a že je proti dalšímu vyjednávání. Mluvčí ministerstva Frank Paul Weber to odmítl komentovat.
Německé ministerstvo údajně navrhuje jako jednu z možností pětileté pozastavení členství Řecka v eurozóně a během té doby by restrukturalizovalo svůj dluh. Řecký činitel, který se rozhovorů účastní, ale agentuře Reuters řekl, že Schäuble nic takového nenadhodil.
Německá agentura DPA později večer uvedla, že podle jejích informací byl nápad odsouhlasen německou kancléřkou Angelou Merkelovou i lídrem SPD Sigmarem Gabrielem. Existuje údajně také písemná verze návrhu, napsal na Twitteru zpravodaj německé televizní stanice ZDF Stefan Leifert.
Schäuble má prý i další alternativní návrh postupu. Atény by podle něj své návrhy urychleně vylepšily a do fondu, z něhož by se splácel řecký dluh, přesunuly řecký majetek v hodnotě 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč).
„Tyto (řecké) návrhy postrádají zásadní reformy, které by modernizovaly zemi a přinesly jí dlouhodobý hospodářský růst a udržitelný rozvoj,“ citoval list FAS z dokumentu ministerstva.
Schäuble byl skeptický už dříve, když na sobotu předpovídal velmi složitá jednání. Z Berlína už před schůzkou zaznívalo, že nynější řecké návrhy nejsou pro nový záchranný program dostatečné. Ministr zopakoval, že dluhová úleva Řecku není podle evropských smluv možná.
„Není to otázka slov. Ale programu, který bude krok po kroku realizován,“ míní například maltský ministr Edward Scicluna. Podle jeho irského kolegy Michaela Noonana či rakouského ministra Hanse Jörga Schellinga by důvěru podpořilo, kdyby řecký parlament začal v příštích dvou týdnech skutečně schvalovat řeckou vládou předložená reformní opatření.
Řekové nabízejí reformy, které dříve označovali za „požadavky teroristů“
Mnozí z účastníků zasedání euroskupiny také poukazovali na to, že aténská vláda předložila návrhy do značné míry podobné těm, které řečtí občané ani ne před týdnem v referendu razantně odmítli.
Třenice v SYRIZEPoslanci i ministři za řeckou vládnoucí stranu SYRIZA by měli odstoupit, pokud nesouhlasí s vládní politikou reforem výměnou za finanční pomoc. Řekl to ministr hospodářství Jorgos Statchakis. Ministr v televizi Mega TV také uvedl, že nedávno zavedená omezení pohybu kapitálu zůstanou v platnosti nejméně dva měsíce, banky by se ale mohly otevřít už příští týden. Během nočního hlasování parlamentu o plánu reforem se deset poslanců SYRIZY vyslovilo proti nebo se zdrželo. Dalších sedm se hlasování nezúčastnilo. |
„Máme na stole opatření, která byla před šesti dny označována za požadavky teroristů a vyděračů,“ řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír. Nominální odpis řeckého dluhu ani podle něj nepřichází v úvahu.
Podle Michaela Noonana z Irska nedělní referendum a jeho vítězné „ne“ původním návrhům mezinárodních věřitelů sice pro Tsiprasovu vládu znamenalo politické vítězství, hospodářsky však bylo katastrofou, která poškodila bankovní systém i ekonomiku.
„Důvěra je zásadní prvek, pokud chceme dospět k celkovému řešení,“ míní francouzský ministr Michel Sapin. Také podle něj by důvěru posílilo, kdyby potřebné kroky začal řecký parlament schvalovat co nejdříve.
Své návrhy reforem dodala Tsiprasova vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. V pátek reformní představy Atén posuzovali odborníci z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
Řecko by mohlo dostat půjčku až 74 miliard eur
Evropská komise v podkladech pro sobotní zasedání euroskupiny uvedla, že Řecko bude do července 2018 potřebovat novou finanční pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Mezinárodní měnový fond odhaduje tuto sumu o čtyři miliardy eur vyšší.
Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur. Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur.
Komise na základě předpokládané dohody s Aténami odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.
Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.
Jak byste řešili řeckou krizi vy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 14. července 2015. Anketa je uzavřena.
