Tyto soukromé společnosti hodnotí, zda jsou jednotlivé státy a firmy (například banky) schopny splácet své dluhy. Na základě této analýzy přidělují firmám či zemím ratingové známky, které ukazují na aktuální kondici konkrétní instituce.
Ratingové hodnocení pomáhá investorům v rozhodování o tom, komu a za kolik půjčí své peníze. Rating tak nepřímo ovlivňuje výši úroků, za něž jsou investoři ochotni finance půjčit. Když se známka někomu sníží, musí počítat s tím, že si napříště bude na trhu půjčovat dráž.
Ratingové agentury tak mají poměrně velkou moc, což se nelíbí například politikům. Hodnocení agentur totiž mívá na investory občas větší vliv než slova samotných politiků.
Německá kancléřka Angela Merkelová se proto dohodla s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym na tom, že musí oslabit vliv tradičních agentur. Že Evropa vytvoří vlastní ratingovou agenturu, oznámili oba poprvé na červencovém summitu eurozóny (více v předchozím článku).
