Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropa tancuje nad propastí. Blahobyt roste, část zemí tíží nezaměstnanost

  15:39aktualizováno  15:39
Evropská ekonomika funguje lépe, než se zdálo. Růst mohou ohrozit nafouknuté bubliny, dobré časy však ještě chvíli vydrží. Podzimní prognóza, kterou koncem minulého týdne zveřejnila Evropská komise, počítá pro letošek i napřesrok s výrazně vyšším růstem ekonomiky, než se čekalo ještě na jaře.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Ekonomové odhadují vyšší růst téměř ve všech unijních zemích. Česko poroste letos o 4,3 procenta a v následujících dvou letech kolem tří procent. Výjimkou je Velká Británie. Až bude v roce 2019 Unii opouštět, její ekonomika má přidat jen kolem jednoho procenta.

Má se dařit EU i jako celku. Letos by mělo HDP osmadvacítky stoupnout o 2,3 procenta a v letech 2018 a 2019 pak kolem dvou procent. „Od jara vidíme velmi silnou akceleraci růstu,“ říká evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

„Evropa za to vděčí hlavně zrychlující expanzi globální ekonomiky, dobré kondici amerického hospodářství či vcelku nízkým cenám ropy,“ prohlašuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Nastartování růstu pomohla i Evropská centrální banka (ECB), která drží úrokové sazby pod nulou a nákupem státních dluhopisů pumpuje do ekonomiky peníze.

Evropa versus Amerika

Přes skvělá čísla se však nedá říct, že by se evropská ekonomika postavila pevně na nohy a vzpamatovala se z finanční krize, která svět zasáhla před osmi lety. Ukazuje to především vysoká nezaměstnanost, která sužuje řadu evropských zemí.

Ačkoliv v Německu či Česku se firmám volní pracovníci nedostávají, jinde je to naopak, a nevyrovnaný trh práce může přinést problémy. „Srovnejte si situaci v Evropě s Amerikou. V USA je nyní průměrná míra nezaměstnanosti 4,1 procenta, což je méně než před krizí. Proti tomu průměr eurozóny je 8,9 procenta, to je o čtvrtinu více, než byla před krizí,“ říká spolumajitel fondu Quant Aleš Michl.

Za mořem se podařilo srazit míru nezaměstnanosti i v průmyslových městech jako Detroit či Pittsburgh, kde během krize počet lidí bez práce raketově vzrostl. Dnes se tam nezaměstnanost od celoamerického průměru příliš neodchyluje.

„Ale v Itálii je nezaměstnanost 11,2 procenta, takřka dvakrát více než v roce 2007. A ve Španělsku a Řecku přes 17 procent. Každý region projde jednou za čas recesí, jenže Amerika jimi umí proplout rychleji,“ upozorňuje Michl.

Obrovským problémem zůstává i zadlužení. Přestože od dluhové krize mírně klesá, poměr vládního dluhu k HDP v eurozóně stále dosahuje 89,1 procenta. A to v případě zpomalení ekonomiky omezuje státům manévrovací prostor.

Příliš volná láska

Navíc se z Německa, které je motorem evropského oživení, ozývá, že pro budoucí vývoj může být nebezpečná příliš uvolněná měnová politika ECB. Byť jižní státy přístup centrální banky milují, protože si mohou půjčovat levněji, Němci se bojí, že by se motor mohl zadřít.

Levné peníze jim totiž umožňují prospívat „nad poměry“. Vlivní němečtí ekonomové varují, že se tamní ekonomika může začít přehřívat, tedy růst nad své dlouhodobé možnosti. A to by mohlo skončit katastrofou, až nafouknuté bubliny v cenách nemovitostí, na trhu práce či v ocenění firem prasknou.

„Prostředí nízkých úroků už trvá dlouho a pro vysoké ceny nemovitostí je to dobrý důvod. Ale až půjdou úroky znovu nahoru, mohou tyto ceny velmi rychle spadnout,“ říká Isabel Schnabelová z Německého ekonomického výboru.

„Bubliny na realitních a akciových trzích snižují odolnost finančního systému. Jednoduše řečeno, německý finanční systém se stane zranitelnější vůči jakýmkoliv vnějším šokům,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Dnešní politika ECB může znamenat ještě jednu komplikaci. „Hrozí, že v zemích jižního křídla citelně vzrostou výnosy státních dluhopisů, až je ECB přestane masivně odkupovat. Tamním vládám to zdraží obsluhu dluhu a potenciálně přivodí opětovný ekonomický útlum,“ upozorňuje Kovanda.

Stejně jako Německo, vyšší sazby by potřebovalo i Česko, shodují se ekonomové. Jenže ČNB do značné míry závisí na rozhodnutí svých evropských kolegů. Kdyby zvedla sazby příliš rychle, vzrostou tlaky na posílení koruny, což z pohledu ČNB není žádoucí.




Nejčtenější

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Ilustrační snímek

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má...

Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...



Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...

Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Pět mýtů o evidenci tržeb: A teď bude stát vědět, co nakupuji

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Tu účtenku si radši vezměte, nebo dostanete pokutu! A pokud se chcete zbavit konkurence, pošlete na ni kontrolu z...

Další z rubriky

Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí...

EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

(Ilustrační snímek)

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už...

Kazítka jsou jako yetti. Všichni o nich mluví, nikdo je neviděl, říká odborník

Politici jsou schopni prodloužit zákonnou záruční dobu, obává se Radek...

V hlavách bruselských úředníků se rodí legislativa, která může výrobcům spotřebičů pořádně zatopit. Chtějí prodloužit...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.