Mezinárodní agentura pro energii (IEA) proto doporučuje, aby Evropská unie do roku 2035 do výroby elektřiny investovala zhruba 2,2 bilionu dolarů (přes 44 bilionů korun). Z většiny by se postavily větrné, solární, vodní a další elektrárny o výkonu 740 tisíc megawatt.
Evropě se totiž nepodařilo zmírnit svou závislost na dovozu energií včetně plynu z Ruska a země EU nebyly schopny se dohodnout na jasné energetické koncepci.
Temné vyhlídky
Podle Biroly nejde o "plácnutí do vody", ale vážné varování. "Evropský trh s elektřinou se ocitl v nebezpečných vodách. Musí se uspořádat zcela novým způsobem, jinak se ponoříme do tmy. Opravdu nežertuji," varoval expert v rozhovoru pro rakouský list Kurier. Investiční potřeba Evropy v elektroenergetice je podle IEA druhá nejvyšší na světě, hned po Číně.
Energetickým koncernům se ale do rozšiřování stávajících elektráren z ekonomických důvodů moc nechce. Zejména proto, že kvůli štědrým dotacím obnovitelných zdrojů klesla velkoobchodní cena elektřiny.
Naděje v břidlicích?
Dalším problémem je plyn. EU zhruba 30 procent své spotřeby zajišťuje z Ruska, významné množství odebírá i z Norska, kde se však zásoby ztenčují. Po krachu projektu plynovodu Nabucco, který měl přivézt do Evropy přes Turecko plyn z Ázerbájdžánu, by měla Evropa brzy přijít s projekty nových plynovodních tras.
Některé země už hledají nový alternativní zdroj - břidlicový plyn. Průzkumné vrty plánuje Británie a Rumunsko, pustily se do nich už Ukrajina a Polsko. Naproti tomu Francie a Bulharsko vyhlásily na břidlicový plyn striktní moratorium. "Má-li se opravdu zmírnit závislost Evropské unie na dovozu plynu a energie vůbec, je využívání břidlicového plynu naprosto nezbytné," je přesvědčen Birol.
Boom břidlicového plynu se odehrál v USA, kde je nyní energie výrazně levnější než v Evropě.
