Summit má schválit plán, jak vytrhnout unii z letargie a donutit ji k reformám, zejména zastaralých a příliš nákladných sociálních systémů.
Otázkou však je, zda deklarace nezůstanou opět jen na papíře. Řada zemí se nyní ještě více bojí zasahovat do sociálních jistot občanů, protože potřebuje jejich hlas ke schválení evropské ústavy.
O víkendu vyšly do ulic tisíce evropských odborářů, kteří jedním dechem brojili proti euroústavě i dalšímu uvolňování pracovních trhů.
"Unie je na dva roky paralyzována referendy, těžko říct, k čemu se kdo v tuto dobu odhodlá, ale času není nazbyt," poznamenal vysoce postavený diplomatický zdroj v Bruselu.
Reformy ano, ale opatrně
Už před pěti lety evropští státníci v rámci takzvané Lisabonské agendy deklarovali cíl dosáhnout do konce desetiletí vyšší výkonnosti než mají USA. "Výsledek je žalostný," shrnuje výsledek lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země do června Unii předsedá.
Podle včerejších zpráv ze zákulisí summitu by se datum 2010 mělo potichu vypustit. V mezičase se ukázalo, že propast mezi státy Unie a Amerikou se ještě prohloubila.
Průměrný hospodářský růst se pohybuje pod jedním procentem, zaměstnanost se zvyšuje jen pomalu na 64 procenta. Napjaté rozpočty umožnily málokteré zemi přihodit více peněz na vědu a výzkum, v němž USA nadále Evropu válcují.
Podle českého velvyslance při EU Jana Kohouta tentokrát Unie přikročí k jasným kontrolním mechanismům, které mají prověřit, jak která země vytyčené cíle plní. "Ten důraz je tentokrát jasný a nerozmělňuje se na další věci, ale zaměřuje se hlavně na růst a zaměstnanost," říká Kohout.
Ačkoli nikdo nezpochybňuje, že je třeba evropskou ekonomiku konečně znovu nastartovat, pětadvacet zemí už hůře hledá společný názor, jak na to.
Příkladem je návrh Evropské komise na naprosté uvolnění trhu se službami, který summit s největší pravděpodobností v navržené podobě odmítne.
Směrnice by přitom umožnila českému instalatérovi opravovat kohoutky i v Německu na základě českého oprávnění a českých norem. Zásadně proti jsou však pod vlivem veřejného mínění Francie a Německo, tamní občané se bojí levné konkurence z východu.
Právě kvůli tomu o víkendu v Bruselu demonstrovali evropské odbory, dorazila i delegace z Česka, i když Praha oficiálně otevření trhu služeb vítá.
Dluhy už nevadí
S Francouzi je těžké pořízení i v otázce evropského rozpočtu na roky 2007 až 2013, kdy by Evropská komise ráda věnovala víc peněz právě na výzkum, ale Paříž lpí na zemědělských dotacích polykajících polovinu společných peněz. Bohaté země jako Německo zase chtějí rozpočet seškrtat, aby nemusely tolik přispívat, což by mohlo mrzet i Česko a další nové chudší členy.
V předvečer summitu se však v Bruselu spekulovalo o tom, že Německo možná ustoupí v důsledku pondělní noční dohody o uvolnění rozpočtových pravidel pro euro. Vyjednavači celé rozšířené pětadvacítky se před summitem dohodli, že už nebudou komisaře nutit k trestání předlužených zemí, jak bylo dohodnuto při zavádění eura.
Zatímco Evropská centrální banka vyjádřila nad reformou paktu znepokojení, předseda komise José Manuel Barroso ji uvítal jako kompromis, kterému se podařilo "vyváženě skloubit stabilitu a pružnost". Navíc podle něho Unie prokázala, že je schopna se dohodnout i v pětadvaceti.
 Evropská unie. |
