Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa se údajně dohodla na zvýšení záchranného fondu

  8:25aktualizováno  10:03
Francie a Německo se údajně dohodly na rozšíření záchranného fondu eurozóny na dva biliony eur, asi 50 bilionů Kč. To je téměř trojnásobek čerstvě schváleného navýšení. Napsal to v úterý večer s odvoláním na evropské diplomaty z eurozóny britský list The Guardian. Jiné zdroje z eurozóny však informace popírají a analytici jí příliš nevěří.

Ilustrační snímek | foto: Evropská komise

Guardian uvedl, že eurozóna zvýší Evropský fond finanční stability (EFSF) na zhruba dva biliony eur proto, aby podpořila země ohrožené dluhovou krizí a na ně napojené evropské banky. Důvěra v uzavření dohody na řešení dluhové krize na nedělním summitu Evropské unie se podle listu zvýšila poté, co agentura Moody´s v úterý upozornila, že by mohla zhoršit výhled prestižního francouzského ratingu Aaa.

Zdroje agentur se rozcházejí

Vysoce postavený zdroj z eurozóny ale agentuře Reuters řekl, že o žádné takové dohodě se nemluvilo. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho by fond měl být navýšen maximálně na bilion eur, píše Financial Times Deutschland (FTD).

Podle Schäubleho by se údajně navýšení fondu na bilion eur uskutečnilo formou pojistek na státní půjčky zemí zasažených dluhovou krizí. Německé záruky v EFSF, které nyní dosahují 211 miliard eur, by se tak nezvýšily, zdůraznil podle FTD ministr. Jejich další růst by totiž velmi pravděpodobně narazil na nesouhlas části koaličních poslanců, z nichž někteří jen s obtížemi podpořili nedávné navýšení fondu.

Informaci FTD ale zase zpochybnili poslanci německé vládní koalice, na jejichž zasedání je měl Schäuble s navýšením EFSF seznámit. Schäuble podle nich žádnou konkrétní částku nezmínil. Poslanec Ulrich Scharlack agentuře Reuters řekl, že jim ministr pouze uvedl, že se v EU v současnosti propočítávají různé modely.

Britský list Financial Times minulý týden dokonce uvedl, že fond se má navýšit podle jeho zdrojů až na téměř tři biliony eur (více zde).

Analytici upozorňují na to, jaké problémy měla eurozóna se schvalováním červencové dohody o navýšení fondu ze 440 na 780 miliard eur a posílení jeho pravomocí. Slovensko ji jako poslední člen měnové unie schválilo teprve minulý týden (viz předchozí článek), ale rozpadla se mu kvůli tomu vláda.

Zpráva Guardianu na poslední chvíli posílila růst na newyorské burze, zvýšila kurz eura a dnes příznivě ovlivnila akcie na tokijské burze. "Pokud by to byla pravda, bylo by to něco, na co trh čeká," řekl Brian Dolan z firmy Forex.com. "Musíme to ale brát s rezervou. Z Evropy jsme tu měli už spoustu zpráv, které říkaly, že je něco hotového, ale příští ráno zůstalo jen zklamání," dodal.

Merkelová tlumí očekávání

Finanční trhy nyní nervózně sledují signály, zda na summitu EU dojde k nějaké konkrétní dohodě. Německo od počátku týdne upozorňuje, že žádný definitivní výsledek čekat nelze, a kancléřka Angela Merkelová v úterý řekla, že šéfové zemí na jednom setkání krizi nevyřeší. Francie naopak po úterním varování Moody´s zvyšuje tlak na dohodu a prezident Nicolas Sarkozy v úterý řekl, že "nevídaná finanční krize nás v příštích dnech dovede k velmi důležitému rozhodnutí".

Dohodnout navýšení palebné síly EFSF do neděle bude podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Era Jana Bureše tvrdý oříšek, stejně tak jako druhý záchranný balík pro Řecko. "Především bude složité vyjasnit si mechanismus doplnění kapitálu do evropských bank, kterým bankám pomoci ze společných zdrojů a kterým ze zdrojů národních. Zvlášť když finální dohoda kritickým způsobem dopadne na ratingové hodnocení všech zemí," uvedl Bureš.

Kromě navýšení garancí jsou ve hře jiné mechanismy

Podle zdrojů by se lídři zemí EU mohli na summitu shodnout na určité formě zvýšení finanční síly EFSF prostřednictvím "pákového efektu", který používají banky při poskytování úvěrů mnohonásobně převyšujících jejich kapitál. Fond by zřejmě mohl garantovat část ztrát z nových emisí dluhopisů zemí eura. Podle činitelů EU se tím ale finanční síla EFSF může zvýšit maximálně na 1,5 bilionu eur.

Náladu na trzích dnes podkope další krok agentury Moody´s, která v úterý večer snížila úvěrový rating Španělska o dva stupně. Uvedla, že kvůli vysoké zadluženosti bank a firemního sektoru může mít vláda problémy s financováním na trhu dluhopisů (více zde).

Francie a Německo se podle Guardianu také dohodly na nutnosti rekapitalizace evropských bank tak, aby se v kapitálové přiměřenosti dostaly na devět procent. Berlín a Paříž jsou údajně také blízko dohodě o zvýšení účasti soukromého sektoru na záchraně Řecka.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.