Euro na rozhodnutí ECB reagovalo poklesem vůči dolaru o více než jedno procento na 1,1315 USD.
Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla.
Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, které drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka.
“Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu,“ uvedla ECB jen několik hodin poté, co se nový řecký ministr financí Janis Varufakis sešel s prezidentem ECB Mariem Draghim.
Nečekaný krok ECB vyžadoval souhlas většiny šéfů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února.
Zadlužení ve výši 8,9 bilionu Kč
Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.
Pokud se v důsledku toho dostane do potíží řecká centrální banka, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit.
Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 bilionu Kč) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat si u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka ani příliš nezamlouvají.
