Euro totiž od svého startu loni v lednu ztratilo oproti dolaru už přes čtvrtinu hodnoty. Kolik euro koupila, ale banka odmítla sdělit.
ECB znovu intervenovala bez pomoci centrálních bank sedmičky nejvyspělejších zemí světa - G7, které se připojily k první společné akci koncem září.
Japonská centrální banka ohlásila, že pomůže ECB, pouze pokud to bude nezbytné.
"Bedlivě sledujeme vývoj na finančních trzích a podle toho budeme i spolupracovat," řekl náměstek japonského ministra financí Haruhiko Kuroda. Intervence ECB měla mezi evropskými politiky příznivý ohlas.
"Bylo to dobře vypočítané riziko," řekl šéf Evropské komise Romano Prodi. "Z pohledu ECB považujeme intervence za úspěšné," připojil se guvernér finské centrální banky Matti Vanhala.
Ekonomové jsou však opatrnější a upozorňují, že banka má před sebou ještě dlouhý boj. V posledních akcích ECB ale vidí šanci, jak stanovit euru spodní hranici.
"Jsme ještě pořád trochu skeptičtí, že se bance podaří zvrátit postoj trhu k euro," řekl Lorenzo Codogno, ekonom Bank of America. Intervence však podle něho ukazují, že ECB má zájem nenechat euro spadnout níže.
"Má na to dostatek síly a rezerv," dodal. V srpnu měla ECB v rezervách 46,8 miliardy euro. Společně s národními bankami jedenácti zemí měnové unie disponuje přibližně 280 miliardami euro.
"Očekáváme, že ECB si svou aktivní politiku podrží," řekl analytik banky Crédit Agricole Indosuez Mitul Kotecha pro agenturu Bloomberg.
Souhlasí s ním i Francesca Fornasari z investiční banky Lehman Brothers. "Bude pokračovat dokud se jí nepodaří stanovit spodní hranici euro," řekla pro Bloomberg.
Odborníci upozorňují, že větší šanci na úspěch by měla koordinovaná akce hlavních světových centrálních bank stejně jako před zářijovým zasedání G7 v Praze. Ta krátce vynesla euro o pět centů nad 0,90 dolaru.
