Protesty vyvolává zejména mezi zástupci podniků a odborů. Není to příznivý
signál pro růst,“ řekl podle agentury ČTK šéf Evropské organizace podnikatelů a zaměstnavatelů UNICE Ernest-Antoine Seilliére.
Pochybnosti mají i někteří ekonomové. Obávají se především, aby dražší úroky neudusily začínající oživení unijní ekonomiky, uvedla agentura.
Opatrná byla i Evropská komise. „Věřím, že zvýšení úrokových sazeb nezmění odhadovaný (ekonomický) růst a je ve středním období důležité pro zkrocení inflačních očekávání,“ citovala ČTK komisaře Joaquín Almunia.
Banka, která určuje peněžní politiku dvanácti států eurozóny, naznačovala možné zvýšení sazeb už několik týdnů.
Poslední zvyšování sazeb nese už hodně staré datum. Naposledy sazby rostly 6. října 2000, a to z 4,5 na 4,75 procenta. Pak následoval nepřetržitý pokles, který se v červnu 2003 zastavil na úrovni dvou procent.
Rozhodnutí ECB je v souladu s pozvolným zlepšováním ekonomiky v eurozóně a rostoucími obavami centrálních bankéřů z inflace způsobené vysokými cenami ropy a levnými půjčkami.
Podle šéfa ECB Jean-Claude Tricheta zvýšení sazeb růst ekonomiky neohrozí. Pro letošní rok odhaduje banka růst HDP na 1,2 až 1,6 procenta, v příštím roce by mělo pokračovat oživení na 1,4 až 2,4 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v listopadu snížila na 2,4 procenta z říjnových 2,5 procenta. Zůstala tak zřetelně nad cílovou dvouprocentní úrovní ECB. Nad touto hranicí je však inflace každý rok od roku 1999 a banka se spíše než o aktuální stav stará o budoucí vývoj cenové hladiny.
Úroky v zemích eurozóny jsou tak opět o čtvrt procentního bodu vyšší než v Česku. To je pro kurz koruny nepříznivá zpráva, česká měna však na rozhodnutí ECB nijak nereagovala a zůstala pod úrovní 29,00 za euro.
„Krok ECB je ovšem signálem pro Českou národní banku, že ani ona nemusí tváří v tvář vyšší inflaci váhat dále zvýšit své úroky,“ řekl ČTK analytik PPF Asset Management Radomír Jáč.
