Některým státům, jejichž většinový souhlas je pro schválení normy nutný, se však nelíbí, že Brusel podle nich získá příliš velké pravomoci.
Evropský blok v posledních letech hovoří o posilování své globální role a chce uplatňovat i asertivnější obchodní politiku. Komise proto po výzvě Evropského parlamentu a části států předložila návrh, který má podle ní pomoci unii i jednotlivým členským zemím.
„V čase rostoucího geopolitického napětí se obchod stále častěji používá jako zbraň a EU i její členské státy se stávají obětí ekonomického zastrašování. Potřebujeme vhodný nástroj, abychom moli reagovat,“ prohlásil dnes místopředseda komise Valdis Dombrovskis.
Návrh má podle něj sloužit především jako varování pro mimounijní země, aby si napříště rozmyslely využívání zastrašovacích obchodních praktik. Komise bude na jeho základě nejprve přesvědčovat zmíněné státy, aby nově zavedená cla či jiná opatření zrušily. Pokud dialog selže, může přijít na řadu některý z odvetných kroků. Jejich navrhovaná škála sahá od dovozních poplatků přes zákaz dovozu některého zboží až po omezení přístupu na kapitálový trh.
Příkladem, ve kterém by se dal nový systém využít, je podle činitelů komise současný spor Číny s Litvou. Vilnius tvrdí, že Peking kvůli litevským diplomatickým kontaktům s Tchaj-wanem zablokoval veškerý dovoz z Litvy.
Skupina unijních států včetně Česka, Itálie nebo severských zemí dala již před zveřejněním návrhu najevo námitky. Upozorňují, že odvetná opatření by měla být až krajní možností a musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.
Norma by podle nich měla rovněž zajistit, aby se na rozhodování o odvetném postupu vždy podílely členské země. Právě jejich nejednota například ve vztahu k Číně je ovšem často příčinou toho, že je EU kritizována za bezzubou diplomacii.
7. září 2021 |
