Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín.

Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín. | foto: archiv JE Temelín

Evropa zvažuje jadernou renesanci, kvůli závislosti na Rusku a emisím

  • 302
Kvůli nákladné výstavbě s velmi nejistou návratností a odporu některých zemí to vypadalo, že éra jaderných elektráren se v Evropě blíží ke konci. Nyní však Evropská komise vypracovala plán dalšího rozvoje jaderné energie. Ten počítá s podporou nových technologií a zdroji financování.

O osmistránkovém dokumentu, který má posloužit jako základ budoucí jaderné politiky Evropské komise, informovala německá média. Předloha počítá s užší spoluprací jednotlivých členských států při vývoji, financování a stavbě nových, inovativních reaktorů.

„Evropa si může vedoucí pozici v jaderné energetice udržet pouze tehdy, pokud zachová živoucí domácí jaderný průmysl a k tomu i dobře financované a diverzifikované možnosti výzkumu,“ citoval z dokumentu deník Die Welt.

Místo výstavby dalších velkých bloků o výkonu 1000 megawattů, jaké jsou třeba v Temelíně, chce však Komise urychlit především vznik malých, flexibilních reaktorů. Takové by měly lépe doplňovat výrobu z obnovitelných zdrojů a naskočit ve chvílích nedostatku zelené energie. První takové by podle představ Komise měly být v provozu nejpozději do roku 2030. (Kde se v Evropě staví jaderné elektrárny si můžete přečíst zde.)

Dokument proto počítá i novými možnostmi financování investic. Jaderná energie by mohla čerpat z takzvaného Junckerova balíčku pojmenovaném po předsedovi Komise Jean-Claude Junckerovi. Fond obsahuje 315 miliard určených na strategické investice.

Absurdní plán, nechali se slyšet odpůrci jádra

Plán však v žádném případě není hotovou strategií, naopak má posoužit jako podklad, nad kterým očekávají bouřlivé diskuze. Jednotlivé státy zastávají v otázce jaderné energie zcela protichůdné názory.

Po nehodě v japonské elektrárně Fukušima čtyři státy v čele s Německem oznámily odklon od jádra. Další státy jako třeba Rakousko žádné jaderné elektrárny neprovozují a proti jakémukoliv rozvoji hlasitě brojí. Šest zemí včetně Česka naopak počítá s dalším rozvojem nukleární energie, nebo se dokonce jako v případě Polska chtějí jadernou zemí nově stát.

Jako naprosto absurdní tak už plány stačili označit zástupci Zelených v Německu i Evropském parlamentu. „Považujeme to za špatnou cestu,“ nechal se slyšet i německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel.

Podle zdrojů webu týdeníku Der Spiegel přiměly Komisi k vypracování dokumentu, který zaručeně vyvolá rozpory, především dva důvody. Prvním je snaha omezit energetickou závislost na ruském plynu, jehož dodávky jsou často Kremlem používány k politickému nátlaku. Druhá je snížit emise CO2 v ovzduší, ke kterým jaderné elektrárny na rozdíl od uhelných či plynových nepřispívají.