Průměrný Čech podle dat Evropské komise za rok 2010 ročně použil 330 plastových tašek, z toho 297 bylo na jedno použití. Právě proti tenoučkým taškám míří nový návrh. Data řadí Česko na 19. místo ve spotřebě tašek, nejekologičtější bylo Dánsko a Finsko. Je však třeba dodat, že prezentované statistiky jsou staré, tuzemské řetězce až na výjimky v posledních letech tašky zpoplatnily a snížily tak jejich spotřebu v některých případech i o polovinu.
Podle návrhu Komise bude na každé zemi, jak se s neekologickými taškami vypořádá. Komise uvádí, že nařízení bude závazné, paradoxně však nestanovuje limit, o kolik chce spotřebu snížit. Konkrétní číslo by mohlo padnout v budoucnu.
Tašky a přírodaV roce 2010 skončilo v EU v odpadu okolo 8 miliard plastových tašek, tak vysoké číslo má značný dopad na životní prostředí. Zjistilo se například, že v žaludku devíti z deseti ptáků v Severním je plast. S odpadem v mořích a plastovými taškami se potýká téměř 300 druhů živočichů, ohrožuje i některé druhy před vyhynutím jako jsou zelené želvy. |
"Některé členské země už omezením plastových tašek dosáhly skvělých výsledků. Pokud se připojí ostatní, mohli bychom redukovat celkovou spotřebu v EU o 80 procent," slibuje si od návrhu komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.
Členské země budou muset do své legislativy zakomponovat taková opatření, aby omezily používání plastových tašek s tloušťkou pod 0,05 milimetru. Právě ty totiž nejčastěji končí na smetišti. Každá země si stanoví konkrétní regulační opatření sama, například formou zpoplatnění nebo zdanění tašek. Komise tvrdí, že jednotlivé země mohou tašky i zakázat, ale takové znevýhodnění nesmí být diskriminační vůči stejnému typu tašek v rámci země i na celém trhu EU.
Nařízení explicitně neříká, zda se omezení mají týkat kromě tašek i mikroténových sáčků, které si lidé berou na pečivo, zeleninu či ovoce. Záleží na výkladu směrnice. "Klíčové je omezení na tašky, které zákazníci dostávají 'at the point of sale of goods or products'. Nevím, zda by tato podmínka na sáčky šla uplatnit," říká mluvčí českého zastoupení Evropské komise.
Plastové tašky se používají často jen jednou, ale v přírodě mohou přetrvávat stovky let. Nebezpečí představují zejména pro vodní organismy. V roce 2010 se prodalo nebo rozdalo v EU téměř 100 miliard plastových tašek, na jednoho obyvatele jich připadá 198. Drtivou většinu z tohoto počtu tvoří právě tašky "na jedno použití".
Část peněz z tašek míří na charitu
Téměř všechny tuzemské řetězce v Česku už v minulých letech zpoplatnily plastové tašky a v neděli také poslední Globus oznámil, že tašky zdarma končí. Od ledna budou jeho zákazníci platit za každou tenkou tašku korunu. Stejnou sazbu má i Albert a Tesco (více zde).
Igelit x plastIgelitové tašky se vyrábějí z plastu, obvykle nízkohustotního polyethylenu nebo polypropylenu. Pojem igelit se používá nesprávně, protože to je obchodní označení fólií z měkčeného polyvinylchloridu (PVC). Ten vyrábí od od 30. let 20. století koncern IG Farben (odtud zkratka "igelit"). Správné označení je "plastová taška". Zdroj: Wikipedie |
"Od doby zpoplatnění igelitových tašek v roce 2009 klesla jejich spotřeba zhruba o polovinu," popsala praxi v prodejnách Albert mediální zástupkyně Dagmar Krausová. Hlavním důvodem zavedení poplatků byla podle ní ekologie. Řetězce dávají část nebo celou sumu na charitu. Například Albert dává na charitu celý výtěžek z plastových tašek, ročně jich prodá okolo 30 milionů.
Tesco ke zpoplatnění igelitek přistoupilo v roce 2011. "Cena tašky 1 Kč je spíše symbolická, zároveň ale vede zákazníky k šetrnému chování," říká mluvčí Jiří Mareček. Podle něj v poslední době roste zájem o tašky, které se dají použít opakovaně. Ekologickou alternativou jsou třeba tašky ze stoprocentně přírodní juty.
Na převedení evropské směrnice do legislativy budou mít země dva roky od nabytí účinnosti návrhu. Schválit jej musí ještě Evropský parlament a Rada.
