Evropská komise: Nezaměstnanost v ČR roste a poroste

- Prudká recese v roce 1998 a tvrdá pravidla vnucená komerčním bankám Českou národní bankou byly příčinou rychlého vzrůstu nezaměstnanosti, jejíž míra dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 7,3 procenta. Od té doby se situace neustále zhoršuje a v příštích měsících by měl tento trend pokračovat, uvedla Evropská komise ve zprávě o situaci na trhu práce v přidružených zemích. Publikace také připomíná, že pracovní síla je v Česku relativně laciná, což podněcuje vznik a rozvoj výrob náročných na lidskou práci a nikoli výrobu náročnou na kapitál a tím pádem i s vyšší přidanou hodnotou.

Publikace statistického úřadu EU Eurostat v kapitole o ČR analyzuje příčiny "českého zázraku" - mnohaleté, v celém světě ojediněle nízké  nezaměstnanosti.

Za nejdůležitější moment považuje "zadržování pracovních sil v kontextu oddalování restrukturalizace českých podniků", což je prý jev, který by mohl pramenit z "příliš mírných rozpočtových omezení v některých částech podnikového a veřejného sektoru". Jakmile tento zdroj dotací vyschnul, nezaměstnanost vyskočila.

Za další důvod nízké nezaměstnanosti označuje komise "rychlou rotaci masy nezaměstnaných". Na rozdíl od trhu práce v ostatních transformujících se ekonomikách je počet přechodů z pracovního zařazení k nečinnosti a naopak přibližně stejně vysoký.

Svědčí to nejen o tom, že hodně lidí dává vale aktivnímu životu, ale také o rychlém rozvoji drobného podnikání. Důkazem je i nízký počet dlouhodobě nezaměstnaných, jen asi třetina celkového počtu.

Mezi nezaměstnanými je vysoký podíl žen, na druhé straně se České republice zatím vyhýbala masovější nezaměstnanost mládeže - loni představovali mladí do 25 let 12 procent uchazečů o práci.

Značné jsou i regionální rozdíly - Praha nezaměstnanost skoro nezná, severní Čechy a Morava jsou postiženy nejvíce.

V celkovém hodnocení komise píše, že k transformaci české ekonomiky došlo sice v liberálním duchu, ale při zachování mnoha prvků "státu blahobytu". Tato stará legislativa pořád platí a budování institucí nezbytných pro fungování tržní ekonomiky vázne.

Jako příklad je uváděn zákon o bankrotech, který není ještě aplikován natolik, aby přivodil nezbytnou restrukturalizaci podniků. Mnohdy chybí i transparentnost těchto procesů.

Už dávno bylo třeba konsolidovat finanční struktury, ujasnit majetkové a jiné vazby mezi bankami a investičními, leasingovými, pojišťovacími a podobnými typy finančních společností, popř. vztahy vůči nefinančním společnostem. Toto zanedbání způsobilo slabou dynamiku podnikového sektoru.

Eurostat se však domnívá, že tento nedostatek se "nepochybně podaří z dlouhodobého hlediska odstranit", zvláště aplikací legislativy EU.