„Je to nejambicióznější projekt od dob Evropského společenství pro uhlí a ocel,“ prohlásil ve středu v Bruselu místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič při představování opatření majících za cíl vytvoření evropské energetické unie. Srovnání se společenstvím pro uhlí a ocel si jistě nezvolil náhodou, právě organizace šesti států z počátku padesátých let bývá označována jako základ dnešní Evropské unie. To svědčí o významu, jakou EU projektu energetické unie, o které s poprvé začalo mluvit po vypuknutí krize na Ukrajině, přikládá. Co tedy obnáší?
1. Hledání nových dodavatelů plynu
Evropa je z jedné třetiny závislá na ruském plynu, u některých států včetně Česka je však závislost výrazně vyšší. Se zhoršující se situací na Ukrajině se závislost na Rusku, které dodávky plynu využívá k politickým tlakům, stává bezpečnostním rizikem. Evropa se tak chce zaměřit na hledání nových dodavatelů. Poohlíží se přitom hlavně jihovýchodním směrem k zemím jako Ázerbájdžán a Turkmenistán a Turecku jako transitní zemi (více čtěte zde). „Rusko bude i nadále velkým dodavatel Evropské unie, dodávky ale musíme diverzifikovat,“ prohlásil komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete.
2. Podpora zkapalněného plynu
Vedle kaspické oblasti vidí Komise velký potenciál také v dodávkách zkapalněného plynu z USA a chce se proto zaměřit na odstranění bariér bránících jeho importu do Evropy. Balíček opatření k energetické unii však zároveň zmiňuje, že kvůli nákladům na zkapalnění, dopravu a opětovnou přeměnu do plynného stavu, stejně jako vysoké poptávce z Asie, je LNG výrazně dražší než plyn dodávaný plynovody. Komise chce proto do roku 2016 vypracovat strategii, která má otázky dodávek zkapalněného plynu řešit. Vedle toho se počítá s investicemi do potřebné infrastruktury, které chybí především v jižní a střední Evropě.
3. Společný nákup plynu
Pro krizová období by měly mít jednotlivé země možnost dobrovolného zapojení do společenství, v rámci kterých by nakupovaly plyn. To by státům dodalo silnější postavení vůči dodavatelům a mohli by dosáhnout na lepší podmínky. „Musí to však být s evropským soutěžním právem a pravidly Světové obchodní organizace,“ dodal Cañete.
4. Kontrola mezivládních dohod
Jde o jedno z nejkontroverznějších opatření, okolo kterého se očekává také nejostřejší diskuze. Komise chce prosadit, aby smlouvy mezi jednotlivými vládami o dodávkách plynu mohla posuzovat už před jejich uzavřením, a ne až poté jako doposud. Pokud se až zpětně prokáže, že dohoda není v souladu s evropskými pravidly, je podle Komise velmi náročné přimět členské státy k jejímu přepracování.
V principu jde však o komerční dohody mezi energetickými firmami a ruským Gazpromem, které by tak Brusel mohl ovlivňovat. To mu podle některých členských zemí nepřísluší a řada z nich to odmítá. Proti se staví například Německo a pochybnosti už vyslovila i Hospodářská komora. „Z dnes projednaného návrhu energetické unie vyplývá, že komise směřuje k významnému zasahování do mezivládních dohod jednotlivých členských států. Takový postup však považujeme za přístupný pouze tehdy, pokud bude zajištěn soulad s právními předpisy EU a Lisabonskou smlouvou,“ uvedla mluvčí komory Lenka Vodná.
5. Diverzifikace dodávek jaderného paliva
„EU je vysoce závislá na dovozu jaderného paliva a souvisejících služeb do zemí, kde je jaderná energie součástí energetického mixu. Pro zajištění bezpečnosti dodávek je důležitá diverzifikace,“ uvádí se v materiálu. Otázka jaderného paliva je v balíčku opatření energetické unie zmíněna jen okrajově, pro Česko, které odebírá sto procent paliva z Ruska, však hraje důležitou roli. ČEZ bude brzy muset rozhodnout, zda vypíše tendr na dodávky do Temelína, zároveň nabývá na intenzitě diskuze o výstavbě závodu na fabrikaci palivových souborů na území ČR. Komise se chystá přepracovat dohodu o Evropském společenství pro atomovou energii a zpřísnit opatření o dodávání informací, které musí společnosti z oblasti jaderného průmyslu poskytovat.
6. Propojení energetického trhu
Evropský energetický trh se má stát jednotným, energetiky všech 28 zemí se mají mezi sebou propojit a zmizet „ostrovní“ státy. „Dálnice také nekončí na hranicích a to by mělo platit i pro energetické sítě,“ řekl Cañete. Do roku 2020 by se mělo propojení mezi jednotlivými státy rozrůst o 10 procent. To si vyžádá nemalé investice, počítá se s 200 miliardami euro v následujících deseti letech. Podle Komise by propojení mělo přinést nejen větší bezpečnost dodávek, ale v konečném důsledku i nižší ceny pro koncové zákazníky. Vznik propojeného trhu může komplikovat postoj některých států. Samotná Česká republika staví v současnosti na hranicích fázové transformátory za 2,5 miliardy korun, které mají zabránit nárazovým přetokům elektřiny z Německa. Ty příliš zatěžují tuzemskou přenosovou soustavu.
7. Vznikne celoevropský regulační úřad
Pravomoci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) by měly výrazně posílit. ACER zatím může jen vydávat stanoviska a doporučení, což její činnost značně omezuje. Do dvou let by se však měla přetvořit v opravdový nadnárodní regulační úřad.
8. Zlepšení postavení zákazníků
Brusel chce prověřit, zda regulovaná část koncové ceny elektřiny je účtována férově a odpovídá skutečným nákladům. Každé dva roky pak vydá zprávu, jakou roli v cenách hrají daně, dotace a další poplatky. Země, kde doposud nedošlo k liberalizaci chce přimět k otevření trhu alternativním dodavatelům, což se však Česka s více než padesáti obchodníky s energiemi netýká. Počítá se také se slevami či speciálními tarify pro sociálně slabé odběratele.
9. Úspory energií
Vytápění, nebo naopak ochlazování vzduchu v budovách je sektorem, který podle Komise spotřebuje většinu dovezeného plynu. Brusel se tak chce zaměřit na renovaci a zateplování budov, což má spotřebu energie výrazně snížit. „Energetická efektivita by vždy měla být považována za prioritu, za energetický zdroj ve své vlastní podstatě,“ uvedl Šefčovič. Počítá se podporou programů, které budou motivovat majitele domů k zateplování a dalším úsporným opatření. „Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oboru energetických úspor.
10. Podpora zelených technologií
Asi nepřekvapí že vedení EU sází na obnovitelné zdroje, elektroauta a další technologie, které mají snížit škodlivé látky v ovzduší. EU si klade za cíl stát se světovým lídrem v ekologických technologiích. Výslovně pak zmiňuje rozvoj biopaliv a biomasy, chce rovněž podporovat výrobu energie z odpadů.
