Report Evropské rady pro systémová rizika (ERSB) mapuje sedm nástrojů, jimiž evropské vlády udržovaly chod ekonomik v době, kdy se zastavil cestovní ruch, zavřel maloobchod, a kdy se přerušovala výroba v továrnách.
Podle reportu, který kromě Evropské unie pokrývá Velkou Británii, Lichtenštejnsko, Norsko a Island, uvolnily vlády k září minulého roku 2,4 bilionu eur (62 bilionů korun) v zárukách na půjčky, v dotacích, daňových úlevách i v přímých půjčkách firmám. Kromě toho byly bankovní půjčky v hodnotě více než 840 miliard eur (21,7 bilionů korun) předmětem moratorií, tedy odkladu splátek.
Smartwings žádá vládu o kompenzace. Za zrušené lety chce půl miliardy |
Nebývalá pomoc může v konečném důsledku vést i k nebývalým dopadům. ERSB upozorňuje, že rozsah problémů, které před Evropou v příštích měsících vyvstanou, nezávisí jen na vývoji pandemie a výkonnosti různých odvětví, ale také na vhodnosti politických opatření.
„Příliš brzké stažení finanční podpory by mohlo zhoršit dopady hospodářské krize a ohrozit finanční stabilitu. Příliš dlouhá fiskální podpora by naopak zvýšila rozpočtové tlaky a mohla by oddálit strukturální změny. Efektivní řízení tohoto kompromisu vyžaduje přístup k aktuálním a spolehlivým informacím o stavu ekonomiky a o účincích politických opatření,“ uvádí ERSB v reportu.
Podle rady by se vlády jednotlivých členských zemí měly v probíhající fázi pandemie soustředit na následujících pět bodů:
|
Zjednodušeně řečeno by se evropské vlády měly připravit na situaci, kdy ekonomiku odstaví od finančních injekcí, na které si v průběhu roku zvykla. Čekat na vlnu bankrotů se jim nevyplatí. Státy mají v programech podpory pomalu sešlapávat brzdu a zaměřit se na odvětví, která jsou pandemií skutečně postižená. Rovněž by se měly zaměřit na to, aby případné řešení problémů podnikového sektoru bylo co nejjednodušší a nejhladší.
Kompenzace tisícovkou i bez nouzového stavu. Kabinet překopává pomoc firmám |
„Je důležité, aby instituce spravující restrukturalizační a insolvenční procesy nebyly kapacitně omezené,“ upozorňuje ERSB.
Jeden z mnoha problémů je podle ERSB v tom, že měřítka, podle kterých lze firmy v nesnázích posuzovat, jako je například ukazatel schopnosti splácet, v současné situaci nefungují. Banky tak tápou ve tmě. S programy ekonomického oživení se svezou i firmy, které by nebyly ziskové ani za normálních okolností.
Podle Evropské centrální banky může hodnota nesplácených bankovních půjček dosáhnout 1,4 bilionu eur (36 bilionů korun). Odhad se pohybuje výrazně nad hodnotami nesplácených půjček, které ECB zaznamenala během poslední finanční krize.
Banky byly připravené
Evropská rada v reportu nezůstává jen u varování. Rovněž konstatuje, že ekonomiky unijních členů byly při příchodu v dobré kondici, díky které se doposud více méně dařilo zabránit černým scénářům.
„Opatření fiskální politiky podpořila likviditu a solventnost reálné ekonomiky, a tedy nepřímo i finančního sektoru. Měnová politika stabilizovala ceny aktiv a udržovala příznivé podmínky financování pro banky. Kromě toho byl finanční systém na počátku pandemie covid-19 relativně odolný díky komplexní sadě regulačních reforem prováděných po globální finanční krizi. Banky mají vyšší kapitálové rezervy, které pomáhají absorbovat ztráty,“ uvádí ERSB.
