Dotace EU budou evropské jen trochu. Unie dá Česku to, co od něj vybrala

  1:00aktualizováno  1:00
Česko čeká významný pokles v dotacích z evropských strukturálních fondů – až o pětinu. Navíc každá koruna z Evropy bude skoro celá pocházet vlastně z českých daní. Do společného rozpočtu budeme totiž kvůli brexitu přispívat víc. Firmy, obce, kraje i ministerstva, které dnes dotace používají, se o ně budou muset poprat a na financování svých plánů vytáhnout více peněz z vlastní peněženky.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ČTK

„V letech 2014 až 2020 máme nasmlouváno z Bruselu 606 miliard korun. V dalším období, po roce 2020, odhaduji, že hlavně díky brexitu Česko může ztratit 15 až 20 procent,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. To by znamenalo pokles příjmů na zhruba 500 miliard korun.

OBRAZEM: Lyžaři na Hané, hlášení zkažených ryb a další dotační podivnosti

Peněz bude o něco méně i proto, že Unie chce pod tíhou aktuálního dění dávat více ze svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Změnit by se mohly i vzorce, podle kterých se balík dotací (na dohánění ekonomicky vyspělejších zemí Unie) rozděluje. „Jestli se do vzorce začne započítávat nezaměstnanost a migrace, tak na tom Česko nebude moc dobře. EU chce pomoci více postiženým státům,“ poznamenává Dostálová. V Unii se teprve začíná vyjednávat a Česko má v neměnném způsobu přerozdělování spojence, jako Rakousko, Německo, Slovensko nebo Belgii.

Kolik Česko čerpá z EU

Kolik Česko čerpá z EU

Stále dostaneme více, než dáme

Kromě toho se bude také měnit částka, kterou přispíváme – z jednoho procenta HDP na 1,114 procenta, pokud se na tomto návrhu všechny země shodnou. Aktuálně to vychází 60,4 miliardy korun ročně, tedy za sedm let 423 miliard korun. Je to skoro tolik, kolik bychom mohli z Bruselu dostat. Česko by tak bylo pořád čistý příjemce peněz, ale přínos už by nebyl tak velký. 

Propad výhodnosti je zřejmý při srovnání s uzavřeným programovacím obdobím 2007 až 2013. Do Bruselu jsme za tu dobu poslali 263 miliard a obdrželi jsme 581 miliard, tedy zhruba 45 haléřů z každé koruny dotace jsme předtím poslali do společného rozpočtu sami.

Česko i po roce 2020 počítá s dotacemi na životní prostředí, dopravu, vědu, výzkum a inovace a podnikání. Lidé by to měli pocítit na investicích ve školství, zdravotnictví, v dopravě, v sociální oblasti, v bytové politice či u památek. 

Dotace pro seniory

Poprvé by také Unie mohla umožnit, abychom dotace použili na projekty týkající se seniorů. Dosud se dotovala jen aktivní část populace. „Populace v Evropě stárne a nastávají situace, kdy se pracující lidé potřebují postarat o své rodiče a vypadávají kvůli tomu z pracovního procesu. Z dotací bychom mohli budovat denní nebo týdenní stacionáře, alzheimer centra a centra pro zdravotně postižené,“ říká Dostálová.

Ministerstva se také musí připravit na převzetí provozního financování některých projektů, které by měly prokázat alespoň pětiletou udržitelnost, ale zatím si na sebe nevydělají. Jde například o některá vědeckovýzkumná centra, spadající do rozpočtové kapitoly ministerstva školství. 

„Výzkumy se musí nejprve zavést do praxe, aby se finance vrátily a kolečko se uzavřelo. Náběh chvíli trvá, ale státní rozpočet to musí zafinancovat,“ říká Dostálová. Stejný problém teď řeší například ministerstvo práce u dětských skupin vzniklých z dotací jako náhrada školek.

Dotační dieta čeká také podnikatele. „Řada podniků by do některých vědeckovýzkumných projektů nešla, pokud by tam nebyly dotace. Jsou na to navyklé,“ poznamenává Ondřej Bendl ze společnosti enovation, která firmám pomáhá získávat dotace z evropských fondů. Podle něj nová situace také firmy donutí k tomu, aby se více zajímaly o dotace z jiných zdrojů, například z celoevropských dotačních programů (Eurostars, Horizon 2020), do kterých se jim dnes moc nechce, protože jsou v angličtině a je nutné vytvářet pro čerpání konsorcia.

Firmy se také musí naučit, že lze zvýšit konkurenceschopnost nejen dotacemi, ale i hledáním úspor. „Řada z nich má rezervy ohledně nákladů na energie, lepšího nastavení firemních procesů a finančního řízení,“ dodává Bendl.

Autor:

Nejčtenější

Kvůli kolapsu D1 ministerstvo zvažuje zakázat kamiony v levém pruhu

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Ministr dopravy Dan Ťok viní z kolapsu dopravy na dálnici D1 především řidiče kamionů a dokonce ve spolupráci s policií...

ŘSD zkontrolovalo problematický úsek D1. O víkendu tu nebyl jediný dělník

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zkontrolovali problematický úsek dálnice D1 u Humpolce, kde měla firma...

Problémový úsek D1 se rozšíří o jeden pruh, dokončí ho jiná firma

Kolony D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) kvůli zpoždění prací na opravovaném úseku D1 mezi Humpolcem na 90. kilometru a...

Nemá kdo obsluhovat. Německo bojuje s rekordním nedostatkem pracovníků

Ilustrační snímek

Německo se potýká s rekordním nedostatkem zaměstnanců, v zemi je několik set tisíc volných pracovních pozic. Pracovníci...

Elektřina bude luxusní zboží, řekl energetický expert v Rozstřelu

Energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán v diskusním pořadu iDNES.cz...

Emisní povolenky budou výrazně v dalších letech zdražovat elektřinu. Už se to děje, domácnosti si v příštím roce...

Další z rubriky

Nemá kdo obsluhovat. Německo bojuje s rekordním nedostatkem pracovníků

Ilustrační snímek

Německo se potýká s rekordním nedostatkem zaměstnanců, v zemi je několik set tisíc volných pracovních pozic. Pracovníci...

Omezování fosilních paliv nás bude stát téměř bilion dolarů, varují Norové

Norské ropné plošiny

Tlak na omezování fosilních paliv může Norsko připravit o majetek v hodnotě 800 miliard amerických dolarů. Vyplývá to z...

Růst je u konce. Příští rok zasáhne USA recese, věští američtí manažeři

Finanční krize během pár měsíců vymazala z akciových burz velkou část majetku....

Mezi americkými manažery se šíří negativní nálada. Téměř polovina finančních ředitelů oslovených v průzkumu...

Najdete na iDNES.cz