„V letech 2014 až 2020 máme nasmlouváno z Bruselu 606 miliard korun. V dalším období, po roce 2020, odhaduji, že hlavně díky brexitu Česko může ztratit 15 až 20 procent,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. To by znamenalo pokles příjmů na zhruba 500 miliard korun.
OBRAZEM: Lyžaři na Hané, hlášení zkažených ryb a další dotační podivnosti |
Peněz bude o něco méně i proto, že Unie chce pod tíhou aktuálního dění dávat více ze svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Změnit by se mohly i vzorce, podle kterých se balík dotací (na dohánění ekonomicky vyspělejších zemí Unie) rozděluje. „Jestli se do vzorce začne započítávat nezaměstnanost a migrace, tak na tom Česko nebude moc dobře. EU chce pomoci více postiženým státům,“ poznamenává Dostálová. V Unii se teprve začíná vyjednávat a Česko má v neměnném způsobu přerozdělování spojence, jako Rakousko, Německo, Slovensko nebo Belgii.
Kolik Česko čerpá z EU
Stále dostaneme více, než dáme
Kromě toho se bude také měnit částka, kterou přispíváme – z jednoho procenta HDP na 1,114 procenta, pokud se na tomto návrhu všechny země shodnou. Aktuálně to vychází 60,4 miliardy korun ročně, tedy za sedm let 423 miliard korun. Je to skoro tolik, kolik bychom mohli z Bruselu dostat. Česko by tak bylo pořád čistý příjemce peněz, ale přínos už by nebyl tak velký.
Propad výhodnosti je zřejmý při srovnání s uzavřeným programovacím obdobím 2007 až 2013. Do Bruselu jsme za tu dobu poslali 263 miliard a obdrželi jsme 581 miliard, tedy zhruba 45 haléřů z každé koruny dotace jsme předtím poslali do společného rozpočtu sami.
Česko i po roce 2020 počítá s dotacemi na životní prostředí, dopravu, vědu, výzkum a inovace a podnikání. Lidé by to měli pocítit na investicích ve školství, zdravotnictví, v dopravě, v sociální oblasti, v bytové politice či u památek.
Dotace pro seniory
Poprvé by také Unie mohla umožnit, abychom dotace použili na projekty týkající se seniorů. Dosud se dotovala jen aktivní část populace. „Populace v Evropě stárne a nastávají situace, kdy se pracující lidé potřebují postarat o své rodiče a vypadávají kvůli tomu z pracovního procesu. Z dotací bychom mohli budovat denní nebo týdenní stacionáře, alzheimer centra a centra pro zdravotně postižené,“ říká Dostálová.
Ministerstva se také musí připravit na převzetí provozního financování některých projektů, které by měly prokázat alespoň pětiletou udržitelnost, ale zatím si na sebe nevydělají. Jde například o některá vědeckovýzkumná centra, spadající do rozpočtové kapitoly ministerstva školství.
„Výzkumy se musí nejprve zavést do praxe, aby se finance vrátily a kolečko se uzavřelo. Náběh chvíli trvá, ale státní rozpočet to musí zafinancovat,“ říká Dostálová. Stejný problém teď řeší například ministerstvo práce u dětských skupin vzniklých z dotací jako náhrada školek.
Dotační dieta čeká také podnikatele. „Řada podniků by do některých vědeckovýzkumných projektů nešla, pokud by tam nebyly dotace. Jsou na to navyklé,“ poznamenává Ondřej Bendl ze společnosti enovation, která firmám pomáhá získávat dotace z evropských fondů. Podle něj nová situace také firmy donutí k tomu, aby se více zajímaly o dotace z jiných zdrojů, například z celoevropských dotačních programů (Eurostars, Horizon 2020), do kterých se jim dnes moc nechce, protože jsou v angličtině a je nutné vytvářet pro čerpání konsorcia.
Firmy se také musí naučit, že lze zvýšit konkurenceschopnost nejen dotacemi, ale i hledáním úspor. „Řada z nich má rezervy ohledně nákladů na energie, lepšího nastavení firemních procesů a finančního řízení,“ dodává Bendl.
