Dotace EU budou evropské jen trochu. Unie dá Česku to, co od něj vybrala

  1:00aktualizováno  1:00
Česko čeká významný pokles v dotacích z evropských strukturálních fondů – až o pětinu. Navíc každá koruna z Evropy bude skoro celá pocházet vlastně z českých daní. Do společného rozpočtu budeme totiž kvůli brexitu přispívat víc. Firmy, obce, kraje i ministerstva, které dnes dotace používají, se o ně budou muset poprat a na financování svých plánů vytáhnout více peněz z vlastní peněženky.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ČTK

„V letech 2014 až 2020 máme nasmlouváno z Bruselu 606 miliard korun. V dalším období, po roce 2020, odhaduji, že hlavně díky brexitu Česko může ztratit 15 až 20 procent,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. To by znamenalo pokles příjmů na zhruba 500 miliard korun.

OBRAZEM: Lyžaři na Hané, hlášení zkažených ryb a další dotační podivnosti

Peněz bude o něco méně i proto, že Unie chce pod tíhou aktuálního dění dávat více ze svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Změnit by se mohly i vzorce, podle kterých se balík dotací (na dohánění ekonomicky vyspělejších zemí Unie) rozděluje. „Jestli se do vzorce začne započítávat nezaměstnanost a migrace, tak na tom Česko nebude moc dobře. EU chce pomoci více postiženým státům,“ poznamenává Dostálová. V Unii se teprve začíná vyjednávat a Česko má v neměnném způsobu přerozdělování spojence, jako Rakousko, Německo, Slovensko nebo Belgii.

Kolik Česko čerpá z EU

Kolik Česko čerpá z EU

Stále dostaneme více, než dáme

Kromě toho se bude také měnit částka, kterou přispíváme – z jednoho procenta HDP na 1,114 procenta, pokud se na tomto návrhu všechny země shodnou. Aktuálně to vychází 60,4 miliardy korun ročně, tedy za sedm let 423 miliard korun. Je to skoro tolik, kolik bychom mohli z Bruselu dostat. Česko by tak bylo pořád čistý příjemce peněz, ale přínos už by nebyl tak velký. 

Propad výhodnosti je zřejmý při srovnání s uzavřeným programovacím obdobím 2007 až 2013. Do Bruselu jsme za tu dobu poslali 263 miliard a obdrželi jsme 581 miliard, tedy zhruba 45 haléřů z každé koruny dotace jsme předtím poslali do společného rozpočtu sami.

Česko i po roce 2020 počítá s dotacemi na životní prostředí, dopravu, vědu, výzkum a inovace a podnikání. Lidé by to měli pocítit na investicích ve školství, zdravotnictví, v dopravě, v sociální oblasti, v bytové politice či u památek. 

Dotace pro seniory

Poprvé by také Unie mohla umožnit, abychom dotace použili na projekty týkající se seniorů. Dosud se dotovala jen aktivní část populace. „Populace v Evropě stárne a nastávají situace, kdy se pracující lidé potřebují postarat o své rodiče a vypadávají kvůli tomu z pracovního procesu. Z dotací bychom mohli budovat denní nebo týdenní stacionáře, alzheimer centra a centra pro zdravotně postižené,“ říká Dostálová.

Ministerstva se také musí připravit na převzetí provozního financování některých projektů, které by měly prokázat alespoň pětiletou udržitelnost, ale zatím si na sebe nevydělají. Jde například o některá vědeckovýzkumná centra, spadající do rozpočtové kapitoly ministerstva školství. 

„Výzkumy se musí nejprve zavést do praxe, aby se finance vrátily a kolečko se uzavřelo. Náběh chvíli trvá, ale státní rozpočet to musí zafinancovat,“ říká Dostálová. Stejný problém teď řeší například ministerstvo práce u dětských skupin vzniklých z dotací jako náhrada školek.

Dotační dieta čeká také podnikatele. „Řada podniků by do některých vědeckovýzkumných projektů nešla, pokud by tam nebyly dotace. Jsou na to navyklé,“ poznamenává Ondřej Bendl ze společnosti enovation, která firmám pomáhá získávat dotace z evropských fondů. Podle něj nová situace také firmy donutí k tomu, aby se více zajímaly o dotace z jiných zdrojů, například z celoevropských dotačních programů (Eurostars, Horizon 2020), do kterých se jim dnes moc nechce, protože jsou v angličtině a je nutné vytvářet pro čerpání konsorcia.

Firmy se také musí naučit, že lze zvýšit konkurenceschopnost nejen dotacemi, ale i hledáním úspor. „Řada z nich má rezervy ohledně nákladů na energie, lepšího nastavení firemních procesů a finančního řízení,“ dodává Bendl.

Autor:

Nejčtenější

V Praze otevírá nevěstinec se silikonovými pannami, inspiruje se cizinou

Realistická silikonová panna Rebeca podniku Naughty Harbor.

Nezávazný sex, který není nevěra. To svým zákazníkům slibuje podnik Naughty Harbor, který ve středu otevřel v Praze....

TEST DNES: V jedné lahvi ochucené vody vypijeme až osmnáct kostek cukru

Ilustrační snímek

Regály v supermarketech se prohýbají pod řadami ochucených vod v PET lahvích. Lidé je kupují ve velkém – lahev denně...

Konec dvojích cen. Evropské e-shopy už Čechům nebudou účtovat přirážku

Ilustrační snímek

Na začátku prosince začne platit nařízení Evropské unie, které zakazuje internetovým obchodům považovat zákazníka z...

Zaměstnanci Ryanair tvrdí, že museli spát na zemi. Podle firmy to jen hráli

Ryanair

Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair dala výpověď šesti zaměstnancům, kteří minulý měsíc zveřejnili...

Dráhy nevědí, co s historickými vlaky. Prodělávají jim 40 milionů ročně

Lokomotiva řady 750.356 přezdívaná Brejlovec je jednou z těch, kterou chtějí...

Na ministerstvech dopravy a kultury vzniká plán na záchranu parních lokomotiv a dalších historických vozidel, o které...

Další z rubriky

Bohatí klienti nedosáhnou na dobré investice. Na vině jsou směrnice EU

Ilustrační snímek

Nová evropská pravidla pro investování MiFID II jsou omezující, doplácí na to majetní privátní klienti, říkají švédští...

Evropské technologické firmy chtějí přísnější zákony pro internetové giganty

Ilustrační foto. Apple

Spotify, Deezer a další evropské technologické firmy apelují na vlády členských zemí Evropské unie, aby zpřísnily...

Zeman: O využití evropských dotací by si měly rozhodovat státy, ne EK

Prezident Miloš Zeman zahájil v pondělí 24. září svou už šestou návštěvu...

Evropská komise by podle prezidenta Miloše Zemana neměla členským státům přesně určovat, do čeho mají investovat...

Najdete na iDNES.cz