Kdy doženeme Západ? Česko se obává úbytku peněz z EU

  11:23aktualizováno  11:23
V Bruselu se na jaře naplno rozhoří debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027 a jednou z klíčových otázek budou takzvané kohezní fondy určené ke snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. Ty na východě Evropy, včetně České republiky, z nich v aktuálním rozpočtovém období vyčerpaly miliardy eur, nyní se však připravují na možnost, že přijdou velké škrty.

Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu. | foto: Moravskoslezský kraj

Kombinace odchodu Británie z EU, po němž zůstane v rozpočtu díra za 12 až 13 miliard eur (304 až 330 miliard korun), a přístupu k novému rozpočtovému cyklu vyvolala základní otázky o způsobu, jakým EU utrácí své peníze, uvádí analýza webu Politico.

Brexit zaplatí i Češi, domnívá se ministryně financí Schillerová

Evropská komise svůj návrh představí v květnu, ale dilema, které stojí před členskými zeměmi je už v tuto chvíli jasné: Jsou připraveny připlatit a udržet rozpočet v současné výši či jej ještě navýšit, nebo by si měly říct, že je čas výdaje EU očesat? Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu.

Její primátor Tomáš Macura (ANO) však nyní říká: „Rozhodně se snažíme být připraveni na období, kdy příspěvky evropských a dalších fondů budou nižší, případně nebudou vůbec.“ Macurův úřad se prý pokouší rozjet společné projekty se soukromými subjekty nebo s jinými městy. Primátor uvedl, že Ostrava využila příznivé ekonomické klima ke zredukování dluhů a posílení finančních rezerv. Tabule, které občany informují o využití evropských peněz, jsou tu však časté. Někteří odborníci se domnívají, že jakýkoli úbytek evropských peněz bude mít na město citelný dopad.

„V našem regionu výrazná většina velkých podniků, které v posledních letech značně investovaly do inovací, tyto projekty částečně financovala z Evropských strukturálních a investičních fondů,“ řekl ředitel Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje Tomáš Kolárik. Makroekonomické údaje podle Kolárika vypovídají o tom, že na nedostatek evropské podpory velmi citlivě reaguje stavební průmysl a mnohé neziskové organizace za takových okolností „přestanou existovat nebo podstatně omezí své služby“.

Brexit zdraží výdaje jednotlivých zemí

Vlády zemí střední a východní Evropy tvrdě lobbují za zachování přísunu peněz z fondů soudržnosti. Konkrétně před Českem stojí hned trojí výzva. Kohezní výdaje by se mohly snížit v důsledku brexitu. Stejně jako ostatní země je Česká republika, která z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj přispívá, pod tlakem Evropské komise, aby odváděla více peněz a pomohla tak Uinii zacelit ránu po brexitu a financovat nové evropské cíle.

Celá střední Evropa navíc momentálně ekonomicky roste. V důsledku růstu mnohé regiony Česka bohatnou a v budoucím rozpočtovém období už možná nebudou klasifikovány jako „méně rozvinuté.“ Nemusely by proto už získat nárok na dosavadní výši evropských příspěvků. Mezi „přechodné“ regiony by se nově mohly zařadit regiony jako je Vysočina, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský nebo Jihomoravský kraj.

„V minulém evropském rozpočtovém cyklu obdržela Česká republika během sedmi let na 22,1 miliard eur (560 miliard korun),“ uvádí Evropská komise. To jsou dvě procenta českého HDP za stejné období a 34 procent kapitálových nákladů vlády.

Jsou přitom i tací, kterým by odliv peněz z Bruselu příliš nevadil. „Nejsem zastánce dotací pro firmy. Vytváří to špatnou mentalitu,“ uvedl podnikatel Tomáš Buchwaldek. Má za to, že evropské i vládní dotace by měly putovat na veřejnou infrastrukturu. Společnosti závislé na dotacích se podle něj nedokážou zaměřit na zákazníka a vytvářet skutečnou hodnotu.

Praha nicméně trvá na důležitosti pokračujícího přísunu evropské podpory. „Máme tendenci zapomínat na důvod, proč byla původně kohezní politika vytvořena,“ uvedl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. „Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy to vystaví riziku,“ dodal.

Autor:

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Farmaceutický megaobchod za 1,4 bilionu. Japonci kupují britský Shire

Ilustrační foto

Britové prodávají farmaceutickou společnost Shire japonské firmě Takeda. Historicky největší zahraniční obchod Japonska...

Čína pokračuje se stavbou megaletiště, chce v cestování předehnat USA

Vizualizace nového pekingského letiště Ta-sing od studia Zaha Hadid Architects

V Pekingu pokračuje stavba letiště Ta-sing, které se má stát největším na světě a na němž momentálně pracuje přes...

Další černý den bitcoinu. Během obchodování ztratil 11 procent

Jako na horské dráze?

Nejpopulárnější alternativní platidlo bitcoin opět ve čtvrtek utrpělo těžké ztráty. Během seance na burze Coindesk...

Najdete na iDNES.cz