Kdy doženeme Západ? Česko se obává úbytku peněz z EU

  11:23aktualizováno  11:23
V Bruselu se na jaře naplno rozhoří debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027 a jednou z klíčových otázek budou takzvané kohezní fondy určené ke snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. Ty na východě Evropy, včetně České republiky, z nich v aktuálním rozpočtovém období vyčerpaly miliardy eur, nyní se však připravují na možnost, že přijdou velké škrty.

Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu. | foto: Moravskoslezský kraj

Kombinace odchodu Británie z EU, po němž zůstane v rozpočtu díra za 12 až 13 miliard eur (304 až 330 miliard korun), a přístupu k novému rozpočtovému cyklu vyvolala základní otázky o způsobu, jakým EU utrácí své peníze, uvádí analýza webu Politico.

Brexit zaplatí i Češi, domnívá se ministryně financí Schillerová

Evropská komise svůj návrh představí v květnu, ale dilema, které stojí před členskými zeměmi je už v tuto chvíli jasné: Jsou připraveny připlatit a udržet rozpočet v současné výši či jej ještě navýšit, nebo by si měly říct, že je čas výdaje EU očesat? Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu.

Její primátor Tomáš Macura (ANO) však nyní říká: „Rozhodně se snažíme být připraveni na období, kdy příspěvky evropských a dalších fondů budou nižší, případně nebudou vůbec.“ Macurův úřad se prý pokouší rozjet společné projekty se soukromými subjekty nebo s jinými městy. Primátor uvedl, že Ostrava využila příznivé ekonomické klima ke zredukování dluhů a posílení finančních rezerv. Tabule, které občany informují o využití evropských peněz, jsou tu však časté. Někteří odborníci se domnívají, že jakýkoli úbytek evropských peněz bude mít na město citelný dopad.

„V našem regionu výrazná většina velkých podniků, které v posledních letech značně investovaly do inovací, tyto projekty částečně financovala z Evropských strukturálních a investičních fondů,“ řekl ředitel Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje Tomáš Kolárik. Makroekonomické údaje podle Kolárika vypovídají o tom, že na nedostatek evropské podpory velmi citlivě reaguje stavební průmysl a mnohé neziskové organizace za takových okolností „přestanou existovat nebo podstatně omezí své služby“.

Brexit zdraží výdaje jednotlivých zemí

Vlády zemí střední a východní Evropy tvrdě lobbují za zachování přísunu peněz z fondů soudržnosti. Konkrétně před Českem stojí hned trojí výzva. Kohezní výdaje by se mohly snížit v důsledku brexitu. Stejně jako ostatní země je Česká republika, která z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj přispívá, pod tlakem Evropské komise, aby odváděla více peněz a pomohla tak Uinii zacelit ránu po brexitu a financovat nové evropské cíle.

Celá střední Evropa navíc momentálně ekonomicky roste. V důsledku růstu mnohé regiony Česka bohatnou a v budoucím rozpočtovém období už možná nebudou klasifikovány jako „méně rozvinuté.“ Nemusely by proto už získat nárok na dosavadní výši evropských příspěvků. Mezi „přechodné“ regiony by se nově mohly zařadit regiony jako je Vysočina, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský nebo Jihomoravský kraj.

„V minulém evropském rozpočtovém cyklu obdržela Česká republika během sedmi let na 22,1 miliard eur (560 miliard korun),“ uvádí Evropská komise. To jsou dvě procenta českého HDP za stejné období a 34 procent kapitálových nákladů vlády.

Jsou přitom i tací, kterým by odliv peněz z Bruselu příliš nevadil. „Nejsem zastánce dotací pro firmy. Vytváří to špatnou mentalitu,“ uvedl podnikatel Tomáš Buchwaldek. Má za to, že evropské i vládní dotace by měly putovat na veřejnou infrastrukturu. Společnosti závislé na dotacích se podle něj nedokážou zaměřit na zákazníka a vytvářet skutečnou hodnotu.

Praha nicméně trvá na důležitosti pokračujícího přísunu evropské podpory. „Máme tendenci zapomínat na důvod, proč byla původně kohezní politika vytvořena,“ uvedl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. „Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy to vystaví riziku,“ dodal.

Autor:


Nejčtenější

Výplach na americké burze se přelévá do celého světa, do Česka také

Ilustrační snímek

Akcie ve Spojených státech zaznamenaly ve středu nejprudší denní propad za několik měsíců. Pokles cen zasáhl hlavně...

Zmetek, označil Ťok lokomotivy, které České dráhy koupily dvakrát dráž

Ilustrační snímek

Optikou ministra dopravy Dana Ťoka jsou lokomotivy Emil Zátopek zmetkem, který je nutné vrátit výrobci. Za...



Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Další z rubriky

Zeman: O využití evropských dotací by si měly rozhodovat státy, ne EK

Prezident Miloš Zeman zahájil v pondělí 24. září svou už šestou návštěvu...

Evropská komise by podle prezidenta Miloše Zemana neměla členským státům přesně určovat, do čeho mají investovat...

Evropské technologické firmy chtějí přísnější zákony pro internetové giganty

Ilustrační foto. Apple

Spotify, Deezer a další evropské technologické firmy apelují na vlády členských zemí Evropské unie, aby zpřísnily...

Zákaz dvojí kvality nesmí mít zadní vrátka, žádají zpřísnění europoslanci

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...

Evropský parlament žádá přísnější postihy případů takzvané dvojí kvalita potravin. Směrnici, která staví tuto praxi na...



Najdete na iDNES.cz