Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy doženeme Západ? Česko se obává úbytku peněz z EU

  11:23aktualizováno  11:23
V Bruselu se na jaře naplno rozhoří debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027 a jednou z klíčových otázek budou takzvané kohezní fondy určené ke snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. Ty na východě Evropy, včetně České republiky, z nich v aktuálním rozpočtovém období vyčerpaly miliardy eur, nyní se však připravují na možnost, že přijdou velké škrty.

Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu. | foto: Moravskoslezský kraj

Kombinace odchodu Británie z EU, po němž zůstane v rozpočtu díra za 12 až 13 miliard eur (304 až 330 miliard korun), a přístupu k novému rozpočtovému cyklu vyvolala základní otázky o způsobu, jakým EU utrácí své peníze, uvádí analýza webu Politico.

Brexit zaplatí i Češi, domnívá se ministryně financí Schillerová

Evropská komise svůj návrh představí v květnu, ale dilema, které stojí před členskými zeměmi je už v tuto chvíli jasné: Jsou připraveny připlatit a udržet rozpočet v současné výši či jej ještě navýšit, nebo by si měly říct, že je čas výdaje EU očesat? Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu.

Její primátor Tomáš Macura (ANO) však nyní říká: „Rozhodně se snažíme být připraveni na období, kdy příspěvky evropských a dalších fondů budou nižší, případně nebudou vůbec.“ Macurův úřad se prý pokouší rozjet společné projekty se soukromými subjekty nebo s jinými městy. Primátor uvedl, že Ostrava využila příznivé ekonomické klima ke zredukování dluhů a posílení finančních rezerv. Tabule, které občany informují o využití evropských peněz, jsou tu však časté. Někteří odborníci se domnívají, že jakýkoli úbytek evropských peněz bude mít na město citelný dopad.

„V našem regionu výrazná většina velkých podniků, které v posledních letech značně investovaly do inovací, tyto projekty částečně financovala z Evropských strukturálních a investičních fondů,“ řekl ředitel Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje Tomáš Kolárik. Makroekonomické údaje podle Kolárika vypovídají o tom, že na nedostatek evropské podpory velmi citlivě reaguje stavební průmysl a mnohé neziskové organizace za takových okolností „přestanou existovat nebo podstatně omezí své služby“.

Brexit zdraží výdaje jednotlivých zemí

Vlády zemí střední a východní Evropy tvrdě lobbují za zachování přísunu peněz z fondů soudržnosti. Konkrétně před Českem stojí hned trojí výzva. Kohezní výdaje by se mohly snížit v důsledku brexitu. Stejně jako ostatní země je Česká republika, která z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj přispívá, pod tlakem Evropské komise, aby odváděla více peněz a pomohla tak Uinii zacelit ránu po brexitu a financovat nové evropské cíle.

Celá střední Evropa navíc momentálně ekonomicky roste. V důsledku růstu mnohé regiony Česka bohatnou a v budoucím rozpočtovém období už možná nebudou klasifikovány jako „méně rozvinuté.“ Nemusely by proto už získat nárok na dosavadní výši evropských příspěvků. Mezi „přechodné“ regiony by se nově mohly zařadit regiony jako je Vysočina, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský nebo Jihomoravský kraj.

„V minulém evropském rozpočtovém cyklu obdržela Česká republika během sedmi let na 22,1 miliard eur (560 miliard korun),“ uvádí Evropská komise. To jsou dvě procenta českého HDP za stejné období a 34 procent kapitálových nákladů vlády.

Jsou přitom i tací, kterým by odliv peněz z Bruselu příliš nevadil. „Nejsem zastánce dotací pro firmy. Vytváří to špatnou mentalitu,“ uvedl podnikatel Tomáš Buchwaldek. Má za to, že evropské i vládní dotace by měly putovat na veřejnou infrastrukturu. Společnosti závislé na dotacích se podle něj nedokážou zaměřit na zákazníka a vytvářet skutečnou hodnotu.

Praha nicméně trvá na důležitosti pokračujícího přísunu evropské podpory. „Máme tendenci zapomínat na důvod, proč byla původně kohezní politika vytvořena,“ uvedl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. „Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy to vystaví riziku,“ dodal.

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

Zákon má omezit internetové obry. Podle kritiků může ohrozit svobodu na síti

Sídlo společnosti Google v Mountain View v Kalifornii (ilustrační snímek)

Hudební vydavatelství a filmová studia dokázala do zákonů dostat ochranu své produkce, kopírovat filmy nebo hudbu bez...

KOMENTÁŘ: Za vším hledej euro. I Češi se skládají na Itálii

Euromince

Euro sice Italy uvěznilo v režimu fixního kurzu, s měnou, na kterou nemají, na druhou stranu hlavně Německo se jim a...

Cla na hliník a ocel platí i pro EU. Budeme se bránit, kontruje šéf Komise

V roce 2038 nás čeká komplikovanější svět s chřadnoucími USA a těsnější EU

Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z...

Najdete na iDNES.cz