"Je to trochu předčasná otázka. Když to přijde, tak Česká republika na to určitě zareaguje. Jak, to vám v tuto chvíli neumím říct," řekl ČTK a Českému rozhlasu premiér Jan Fischer před začátkem summitu.
Případná omezení manažerských odměn nemají zatím ještě konkrétní obrysy. Ale text, na němž se lídři členských států dohodli, podle diplomatických zdrojů jako jednu z možností zásahu proti značným finančním bonusům zmiňuje i zákaz vyplácení odměn v podobě akcií.
Stejná praxe se přitom stala v minulosti terčem kritiky i v Česku, kde stejnou formu odměn získávali například vedoucí pracovníci energetického gigantu ČEZ.
Na regulaci vyplácení bonusů v EU tlačí především Německo a Francie; obě země však mají podporu většiny členských států. Celá řada z nich totiž patří mezi ty, jejichž banky se dostaly v uplynulých měsících do vážných problémů.
Stát jim nakonec musel pomoci obrovskými částkami z kapes daňových poplatníků. Později se ale ukázalo, že někteří manažeři, kteří přispěli k problémům finančních ústavů, si vypláceli prémie ze státních peněz.
"Věřím, že dnes v noci splaskne bublina manažerských odměn," řekl před začátkem vrcholné schůzky švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země Unii v současnosti předsedá.
Podle společné pozice EU pro jednání na summitu G20 chtějí lídři členských států stanovit jednotná evropská pravidla pro vyplácení odměn a budou prosazovat, aby se výše bonusů odvíjela od dlouhodobých výsledků jednotlivých finančních institucí.
"Nemůžeme se vracet ke struktuře odměn, která platila v minulosti. Věřím, že se budeme schopni dohodnout, jak by na tyto prémie mělo být nahlíženo v budoucnosti. Jsem přesvědčený, že na summitu v Pittsburghu bude existovat vůle k dohodě o problému, který rozzlobil obyvatele téměř každé země," uvedl britský premiér Gordon Brown.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové zase není možné, aby finanční instituce v budoucnosti mohly "vydírat" jednotlivé státy.
Ke konkrétním opatřením je nicméně stále daleko. V Evropské unii by cestu k regulaci manažerských odměn mohla otevřít novela směrnice o kapitálové přiměřenosti. Tu již schválily členské státy i Evropský parlament, ale platit by měla začít až v roce 2011.
Při tvrdých vyjednáváních si však europoslanci vymohli, že směrnice bude novelizována ještě předtím, než začne platit. A právě úprava manažerských platů má být jednou ze základních změn.
Osud případného návrhu tak zatím není možné odhadnout. Lze však očekávat, že legislativa by mohla kopírovat nedávná doporučení Evropské komise, která se týkala právě odměn.
Komise mimo jiné doporučila, aby zaměstnanci museli bankám vrátit odměny v okamžiku, pokud jejich pracovní výkon nedosahuje očekávaných výsledků. Odměňování musí podle výkonného orgánu Unie také záviset na hospodářských výsledcích společnosti.
Součástí doporučení komise jsou ovšem i pravidla pro odstupné a odměny při odchodu ze zaměstnání. Ty by banky nemohly udělovat v případě, že zaměstnanec nemá dobrý individuální výkon, nebo když je firma ve ztrátě. Doporučení také mají vyvážit vyplácení běžného platu a prémií. Prémie by podniky měly vyplácet jen na základě měřitelných kritérií pracovního výkonu zaměstnance.
