Jedna EU, jedny mzdy. Pokuta za porušení pravidla hrozí i učitelům na výletě

  6:00aktualizováno  6:00
České firmy i státní instituce, které posílají zaměstnance pracovně do zahraničí, se mohou dostat do problémů s tamějšími zákony. Hrozí jim až likvidační pokuty. A to v případě, že nesplní podmínky dané země. Tou je i dodržení minimální mzdy. Bohaté země si chrání trh přísnými zákony na jejichž neznalost mohou tvrdě doplatit podnikatelé i učitelky doprovázející žáky.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Do potíží se dostávají hlavně menší a střední firmy, které mají zakázky v zahraničí jen nárazově a legislativu dané země dobře neznají. Podmínky, které musí splnit, si navíc jednotlivé země upravují samy. Firmy, ale například i univerzity vysílající své pedagogy na přednášky do zahraničí, tak často tápou, kdy se zákony dané země řídit a s jakými úřady tam komunikovat.

Český řidič kamionu dostal ve Francii pokutu. Měl příliš nízkou mzdu

Například Německo má přísné normy týkající se minimální mzdy, která se vztahuje i na běžné zahraniční cesty. V důsledku to znamená, že nárok na tamější minimální mzdu má například i česká učitelka, která jede do Německa na výlet jako doprovod žáků. Nebo řidič, který veze svého šéfa autem na tamní veletrh. „Toto považujeme za úplně absurdní,“ říká Barbara Hansen Čechová ze společnosti People Management Forum, která sdružuje personalisty.

Sankce za porušení povinností jsou vysoké prakticky ve všech zemích EU. Pohybují se od tisíců do desítek tisíc eur. Mezi nejpřísnější státy patří Francie a Rakousko, které dávají vysoké pokuty v podstatě automaticky i při pouhých formálních nedostatcích, například při chybě v dokumentaci.

Pokuta 12 000 eur za za nevyplněné dokumenty

Před časem na to doplatila menší truhlářská firma z jihu Čech, která při práci na zakázce v Rakousku zapomněla na ohlašovací povinnost. Tedy vyplnění dokumentů s informacemi o zakázce a zaměstnancích, kteří do země přijedou pracovat. Firma za to dostala pokutu ve výši 12 tisíc eur, v přepočtu přes 307 tisíc korun. „A to přesto, že k porušení práv pracovníků, zejména jejich nároku na výši odměny, nedošlo,“ podotýká ředitelka odboru EU a mezinárodní spolupráce ministerstva práce Zuzana Zajarošová.

Povinnosti „překvapují“ zaměstnavatele typicky ve chvíli, kdy jsou nově zavedené. Například rakouská úprava je účinná teprve od ledna 2017 a některé podniky včas nezaregistrovaly povinnost ohlásit své vyslané zaměstnance, za což byly sankcionovány. „Obecně lze říci, že případů přibývá s tím, jak státy zavádějí novou, přísnější legislativu,“ uvádí Zajarošová.

Pravidla vysílání zaměstnanců se dle evropské legislativy vztahují na zaměstnavatele, který posílá svého pracovníka na území jiné země EU, aby tam určitou dobu pracoval. Takový zaměstnanec má status vyslaného pracovníka a evropská norma stanovuje základní pracovní podmínky, které se musí uplatňovat na vysílané pracovníky v hostitelské zemi. Jde například o maximální délku pracovní doby, minimální mzdu včetně sazeb za přesčasy nebo ochranu zdraví.

V praxi se však vyskytuje řada nejasností. Například v případě akademických pracovníků, členů orchestrů, pracovníků účastnících se veletrhů nebo řidičů v mezinárodní dopravě. „Je nutné mít na zřeteli, že různé státy mohou tyto situace interpretovat různě,“ připomíná Zajarošová.

Flastr profesorům filozofie?

Problematiku kolem výjezdů zaměstnanců do zahraničí řeší i Filozofická fakulta UK, jejíž pedagogové jezdí na zahraniční univerzity. Podle šéfa tamního personálního oddělení Pavla Koloucha je děsivé hlavně to, že neexistuje hodnověrný zdroj výkladu toho, co bude která země považovat za vyslání a co ne.

„Zatím se snažíme zjišťovat, co se dá, a trochu doufáme i v to, že ‚inspekce práce‘ různých zemí EU bude mít pro své kontroly jiné cíle než univerzity a kongresové sály,“ uvádí Kolouch s tím, že řada pedagogů často nedosahuje minimální mzdy stanovené v příslušné zemi, takže se vystavují postihu podle stejných pravidel jako řidiči kamionů.

Podobně komplikovaná situace nastává univerzitě v případě, že chce přivést přednášející z jiných zemí EU do Česka. „Obory filozofické fakulty pokrývají takřka celý svět, například v oblasti jazykovědy. Přijíždějí k nám lektoři z mnoha zemí a v tuto chvíli se jeví jako jednodušší přivézt lektorku mandarínské čínštiny z Tchaj-wanu než ošetřit „právně správně“ odvody do systému sociálního a zdravotního pojištění Maďarska,“ podotýká Kolouch.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Slovensko zdaní obchodní řetězce. Do rozpočtu odvedou miliardy navíc

ilustrační snímek

Slovenští poslanci ve čtvrtek schválili sektorovou daň pro obchodní řetězce s potravinami ve výši 2,5 procenta z...

Bílý dům chce zrušit podporu elektromobilů. Neví ještě, kdy tak učiní

Americký prezident Donald Trump

Trumpova správní rada chce zrušit Obamovy dotace na elektromobily a další ekologické iniciativy. Trump tímto krokem...

Konec starostí s vodou. Saúdové doufají v rozvoj hydroponických farem

Uprostřed saúdskoarabské pouště pěstují rajčata díky hydroponickým farmám

V saúdskoarabské poušti se s nedostatkem vody každý vypořádává po svém. Skupina farmářů uskupených kolem jednoho...

Najdete na iDNES.cz