Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jedna EU, jedny mzdy. Pokuta za porušení pravidla hrozí i učitelům na výletě

  6:00aktualizováno  6:00
České firmy i státní instituce, které posílají zaměstnance pracovně do zahraničí, se mohou dostat do problémů s tamějšími zákony. Hrozí jim až likvidační pokuty. A to v případě, že nesplní podmínky dané země. Tou je i dodržení minimální mzdy. Bohaté země si chrání trh přísnými zákony na jejichž neznalost mohou tvrdě doplatit podnikatelé i učitelky doprovázející žáky.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Do potíží se dostávají hlavně menší a střední firmy, které mají zakázky v zahraničí jen nárazově a legislativu dané země dobře neznají. Podmínky, které musí splnit, si navíc jednotlivé země upravují samy. Firmy, ale například i univerzity vysílající své pedagogy na přednášky do zahraničí, tak často tápou, kdy se zákony dané země řídit a s jakými úřady tam komunikovat.

Český řidič kamionu dostal ve Francii pokutu. Měl příliš nízkou mzdu

Například Německo má přísné normy týkající se minimální mzdy, která se vztahuje i na běžné zahraniční cesty. V důsledku to znamená, že nárok na tamější minimální mzdu má například i česká učitelka, která jede do Německa na výlet jako doprovod žáků. Nebo řidič, který veze svého šéfa autem na tamní veletrh. „Toto považujeme za úplně absurdní,“ říká Barbara Hansen Čechová ze společnosti People Management Forum, která sdružuje personalisty.

Sankce za porušení povinností jsou vysoké prakticky ve všech zemích EU. Pohybují se od tisíců do desítek tisíc eur. Mezi nejpřísnější státy patří Francie a Rakousko, které dávají vysoké pokuty v podstatě automaticky i při pouhých formálních nedostatcích, například při chybě v dokumentaci.

Pokuta 12 000 eur za za nevyplněné dokumenty

Před časem na to doplatila menší truhlářská firma z jihu Čech, která při práci na zakázce v Rakousku zapomněla na ohlašovací povinnost. Tedy vyplnění dokumentů s informacemi o zakázce a zaměstnancích, kteří do země přijedou pracovat. Firma za to dostala pokutu ve výši 12 tisíc eur, v přepočtu přes 307 tisíc korun. „A to přesto, že k porušení práv pracovníků, zejména jejich nároku na výši odměny, nedošlo,“ podotýká ředitelka odboru EU a mezinárodní spolupráce ministerstva práce Zuzana Zajarošová.

Povinnosti „překvapují“ zaměstnavatele typicky ve chvíli, kdy jsou nově zavedené. Například rakouská úprava je účinná teprve od ledna 2017 a některé podniky včas nezaregistrovaly povinnost ohlásit své vyslané zaměstnance, za což byly sankcionovány. „Obecně lze říci, že případů přibývá s tím, jak státy zavádějí novou, přísnější legislativu,“ uvádí Zajarošová.

Pravidla vysílání zaměstnanců se dle evropské legislativy vztahují na zaměstnavatele, který posílá svého pracovníka na území jiné země EU, aby tam určitou dobu pracoval. Takový zaměstnanec má status vyslaného pracovníka a evropská norma stanovuje základní pracovní podmínky, které se musí uplatňovat na vysílané pracovníky v hostitelské zemi. Jde například o maximální délku pracovní doby, minimální mzdu včetně sazeb za přesčasy nebo ochranu zdraví.

V praxi se však vyskytuje řada nejasností. Například v případě akademických pracovníků, členů orchestrů, pracovníků účastnících se veletrhů nebo řidičů v mezinárodní dopravě. „Je nutné mít na zřeteli, že různé státy mohou tyto situace interpretovat různě,“ připomíná Zajarošová.

Flastr profesorům filozofie?

Problematiku kolem výjezdů zaměstnanců do zahraničí řeší i Filozofická fakulta UK, jejíž pedagogové jezdí na zahraniční univerzity. Podle šéfa tamního personálního oddělení Pavla Koloucha je děsivé hlavně to, že neexistuje hodnověrný zdroj výkladu toho, co bude která země považovat za vyslání a co ne.

„Zatím se snažíme zjišťovat, co se dá, a trochu doufáme i v to, že ‚inspekce práce‘ různých zemí EU bude mít pro své kontroly jiné cíle než univerzity a kongresové sály,“ uvádí Kolouch s tím, že řada pedagogů často nedosahuje minimální mzdy stanovené v příslušné zemi, takže se vystavují postihu podle stejných pravidel jako řidiči kamionů.

Podobně komplikovaná situace nastává univerzitě v případě, že chce přivést přednášející z jiných zemí EU do Česka. „Obory filozofické fakulty pokrývají takřka celý svět, například v oblasti jazykovědy. Přijíždějí k nám lektoři z mnoha zemí a v tuto chvíli se jeví jako jednodušší přivézt lektorku mandarínské čínštiny z Tchaj-wanu než ošetřit „právně správně“ odvody do systému sociálního a zdravotního pojištění Maďarska,“ podotýká Kolouch.




Nejčtenější

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Ilustrační snímek

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má...

Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...



Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...

Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Pět mýtů o evidenci tržeb: A teď bude stát vědět, co nakupuji

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Tu účtenku si radši vezměte, nebo dostanete pokutu! A pokud se chcete zbavit konkurence, pošlete na ni kontrolu z...

Další z rubriky

Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

(ilustrační snímek)

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být...

Banky si namazaly EU na chleba. Unie na bankovní sektor dohlížet nebude

Ilustrační foto.

Evropská unie ustoupila od jednoho z klíčových plánů jak lépe dohlížet nad velkými bankami. Plán, podle kterého měly...

Kazítka jsou jako yetti. Všichni o nich mluví, nikdo je neviděl, říká odborník

Politici jsou schopni prodloužit zákonnou záruční dobu, obává se Radek...

V hlavách bruselských úředníků se rodí legislativa, která může výrobcům spotřebičů pořádně zatopit. Chtějí prodloužit...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.