Nedělá do dobrovolně. Čtyřicet let starou ochranářskou politiku, která evropskému cukrovarnictví zajišťovala trojnásobné ceny v Evropě proti světovému trhu, ruší kvůli prohranému sporu u Světové obchodní organizace.
"Každý vidí, že je třeba reformovat cukernou politiku," řekla komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová.
V úterý se nad cukrem sešli v Bruselu ministři zemědělství členských zemí, aby se dohodli na přijatelném plánu řešení. Evropské cukrovarnictví čekají rozsáhlé změny, které někde povedou k zániku továren.
Evropská komise navrhuje snížení cen cukru o 39 procent a cukrovky o 42,6 procenta.
Předsednická Británie navrhla postup, který by mírnil dopady změn: ceny by se snižovaly postupně během čtyř let a také by se zvýšila pomoc pro výrobce, kteří se rozhodnou pro úplný odchod z oboru.
Reformy se obávají zejména státy na severu a jihu Evropy, kde musí růstu cukrové řepy pomáhat zavlažováním nebo kde její kvalita není vysoká kvůli nedostatku slunce. Požadují proto postupné snižování ceny a navíc direktivní nařízení pro průměrné snížení pro všechny stejně.
S tím nesouhlasí střed Evropy. "Chceme spravedlivou, co nejostřejší reformu. To znamená, aby se výroba cukru a pěstování řepy snižovaly tam, kde producenti nejsou schopni uspět v konkurenci," říká ředitel společnosti Cukrovary TTD a předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřich Reinbergr.
Očekává, že cena cukru v Česku klesne z osmnácti korun za kilogram až na třináct.
"Jestli toto snížení promítnou do cen i české supermarkety, je ovšem otázka," dodává.
Podle něho české cukrovarnictví už prošlo velkými změnami, muselo se před vstupem do Evropské unie přizpůsobit kvótám a snížit produkci.
"My se nebojíme, protože náš cukr dosahuje vysokých kvalit, naše cukernatost výrazně narostla a je srovnatelná například s francouzskou či belgickou," dodal Reinbergr.
V Česku v současné době funguje jedenáct cukrovarů, z toho tři vlastní velké nadnárodní společnosti. Za rok vyrobí až 600 tisíc tun cukru a 430 tisíc zůstane v Česku.
