Připojení k fiskálnímu paktu v pojetí Sobotkovy vlády má dva dopady: Česko získá právo účastnit se summitů eurozóny a půjde o signál změny naší evropské politiky. "Vracíme se tak do hlavního proudu evropské integrace, k budoucímu přijetí společné evropské měny," pochvaloval si premiér Bohuslav Sobotka (více zde).
Vychytralé připojení k paktu
Česko se k paktu připojí šalamounsky – nebude se hlásit k ustanovením Hlav III a IV. Ty obsahují dluhovou brzdu a vláda by musela začít výrazně šetřit a srazit schodek rozpočtu v příštím roce až na 54 miliard, a v roce 2016 dokonce na 45 miliard. Jenže plán této vlády je nepřekročit 110 miliard, tedy tři procenta HDP.
Přísná pravidla musí dodržovat země, které se vážně chystají na přijetí eura, pro ostatní je to dobrovolné. A současná vláda nemá přijetí společné měny ani jemu předcházející přistoupení do kurzového mechanismu ERM II v programu. Půjde tedy pouze o připojení bez toho, aby se Česko zavázalo k brzdění nárůstu dluhu.
"Tím, že se nebudeme hlásit k těm paragrafům, je fiskál kompakt vlastně smlouva, která nemá žádný zásadní vliv," uvedl ministr financí Andrej Babiš v březnu v rozhovoru pro MF DNES.
I on se při sestavování rozpočtů bude řídit závazkem z vládního programového prohlášení, který slibuje, že vláda nepřekročí schodek tří procent HDP. Více než stomiliardové schodky však představují během čtyřletého volebního období nárůst celkového státního dluhu o téměř půl bilionu korun, v roce 2018 tak bude činit 220 tisíc na hlavu.
Schválit přistoupení k paktu kromě vlády musí ještě minimálně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. "Během léta by návrh mohl být finálně posouzen a schválen ještě před podzimními volbami," myslí si Sobotka. Kteří z opozičních poslanců Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (úplný název fiskálního paktu) podpoří, ještě neví.
"Vláda může počítat s podporou hlasů TOP 09 při ratifikaci za předpokladu, že půjde o okamžitou účinnost a současně s ratifikací bude i finanční ústava," říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Připojit se k něčemu s účinností odloženou na neurčito je pokrytectví," dodává.
Skupina poslanců v čele s ním na únorové schůzi Sněmovny předložila návrh finanční ústavy (ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti). Byl zamítnut v prvním čtení. Šlo o stejný návrh, který se snažila v parlamentu prosadit už Nečasova vláda, nyní upravený o tehdejší připomínky opozice. Nastavoval dluhovou brzdu pro vládu, zavazoval k rozpočtové odpovědnosti i obce a kraje a předpokládal vznik Národní rozpočtové rady.
Sobotkova vláda však chce mít návrh vlastní. "Předpokládám, že ministerstvo financí začne připravovat příslušný zákon. Do vlády by mohl být předložen poté, kdy bude fiskální pakt přijat v parlamentu. O podobě zákona povedeme diskusi se sociálními partnery a také s opozičními stranami," upřesnil Sobotka.
