Evropští lídři slibují, že utnou strach z krize, investoři jim nevěří - iDNES.cz
Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Evropští lídři slibují, že utnou strach z krize, investoři jim nevěří

  10:01aktualizováno  17:14
V Bruselu se ve středu večer uskuteční summity Evropské unie a eurozóny, které mají řešit dluhovou krizi a budoucnost eura. Evropští lídři slibují, že přijdou s komplexním opatřením, které krizi zastaví. Nad některými klíčovými body však stále visí otazníky, investoři proto těmto slibům příliš nevěří.
Evropská unie

Evropská unie | foto: Evropská komise.

Krizi mají zastavit čtyři zásadní opatření: rekapitalizace evropských bank, navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny, větší dohled nad hospodařením jednotlivých států a výrazné seškrtání řeckých dluhů soukromými investory.

Podle některých zdrojů agentury AP však deset členských států Unie neposvětí rekapitalizaci bank, dokud nebude jasná dohoda o navýšení záchranného fondu eurozóny. Jenže ta není jistá, protože eurozóna nemá na navýšení prostředků fondu peníze.

"Poté, co padl návrh Francie na tisk peněz do eurovalu (záchranný fond, pozn. red.) z kapes Evropské centrální banky (ECB), je Evropa v hledání náhradního řešení bezzubá. Není se ani čemu divit, protože jiná cesta, jak v tuto chvíli rychle a efektivně nafouknout záchranné fondy zkrátka neexistuje. Dokud si to Německo a především sama ECB nepřizná, žádné finální řešení současné krize se před námi nerýsuje," myslí si hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Německo chce pro Řeky slevu 60 procent

Další nejasnosti panují kolem odpisu řeckého dluhu. Některé státy eurozóny v čele s Německem chtějí, aby banky Řekům odpustily až 60 procent dlužné částky. To se však soukromým investorům nelíbí. Banky jsou ochotné Řekům slevit 40 procent, což by však zemi nepomohlo.

Podle ekonoma Jana Bureše se spekuluje o tom, že obě strany (banky i eurozóna) hrají taktickou hru a nakonec kývnou na kompromisní variantu, kterou bude odpis 50 % dluhů. Agentura AP zhruba hodinu před začátkem summitu informovala, že Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který v této věci lobbuje za banky, má nový plán odpisu řeckého dluhu. Podrobnosti ale sdělí později.

V případě bank se hovoří o potřebě navýšení kapitálu o více než 100 miliard eur (podle odhadu MMF by bylo potřeba až 300 miliard eur). Záchrannému fondu by se měla několikanásobně navýšit jeho finanční síla, ovšem bez toho, aby členské státy musely zvýšit garance. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž reálná úvěrová kapacita fondu činí 440 miliard eur.

Z nich ale část už byla použita na záchranné padáky pro Portugalsko a Irsko a zbytek by zřejmě nestačil na záchranu zemí, jako jsou Španělsko a Itálie. Nad nimi se vznáší hrozba, že by se do nich mohla dluhová krize plnou silou přelít. Napětí panuje zejména kolem Itálie, po níž chce Brusel slyšet jasné kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných financí.

Návrh komuniké naděje na vyřešení krize nepřináší

Pochybnosti o tom, že dnes jasný plán na vyřešení krize nepadne, podpořil také britský list Financial Times, kterému se dostal do rukou návrh komuniké, na kterém se mají evropští lídři dnes večer shodnout.

Ačkoliv návrh obsahuje bílá místa a list upozorňuje, že ho je ještě možné během dneška doplnit o důležité body, navrhnuté části textu tomu příliš nenasvědčují. Komuniké totiž zatím neobsahuje žádnou konkrétní informaci o tom, jak velký dluh by se měl Řecku odpustit. V části věnované druhému balíku pomoci jihoevropské zemi se také nepíše o konkrétním datu, ale o tom, že přijde někdy v budoucnosti.

Co se týče navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF), tak o tomto bodu se návrh komuniké zmiňuje tak, že ho je možné dosáhnout až po setkání ministrů financí eurozóny. To bylo včera překvapivě na dnešní den zrušeno. Nově se mají ministři setkat až 7. listopadu. Tato fakta tak podle britského deníku mnoho optimismu ohledně výsledků dnešního summitu neposkytují.

Investoři ztrácejí víru, že se krizi podaří vyřešit

Odložení schůzky ministrů financí eurozóny vnímají negativně také investoři. Strach z toho, že se na dnešním summitu šéfům vlád nepodaří dohodnout plán na řešení dluhové krize, oslabil světové akcie.

Panevropský index FTSEurofirst 300 oslabil v úterý o 6,42 bodu a den uzavřel poklesem v rozsahu 0,65 procenta na hodnotě 982,57 bodu. Ztráceli také americké akcie, jejichž hlavní indexy oslabily kolem dvou procent. Dow Jonesův index v závěru klesl o 1,72 procenta, širší index S&P 500 oslabil o dvě procenta a index technologického trhu Nasdaq se propadl o 2,26 procenta.

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednají evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panují kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak nyní požaduje seškrtání až o 60 procent. Finanční domy ale nabízejí 40 procent.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál. Hovoří se o částce kolem 100 miliard eur.

Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který teď provázejí zřejmě největší debaty. Jde o to, aby záchranný fond získal více pravomocí a peněz, ale bez nutnosti navyšovat garance od členských zemí. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž má fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení by tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.

Autoři: , ,
Rozstřel: Mojmír Hampl - include | (1:59) | video: iDNES.tv

Trump zasadil poslední hřebík do rakve globalizace, říká ekonom Hampl

Nejčtenější

Trump je vyřadil z provozu. Pro americké značky jsou cla vůči Vietnamu smrtelná

Vietnam se v uplynulých letech stal klíčovým hráčem výroby místo Číny, která čelila přísnějším celním tarifům ze strany Spojených států. Nyní se však ani tato asijská země nevyhne novým tarifům....

Trump zavádí reciproční cla pro celý svět, dovoz z Evropy se prodraží o 20 procent

Americký prezident Donald Trump zavádí reciproční cla na země „celého světa“. Zdůvodnil to potřebou nakopnout domácí průmysl a posílit vnitřní trh ve Spojených státech. Dovoz z Evropské unie se...

USA zvýší cla pro Čínu na 104 procent. Peking avizuje „boj až do konce“

Už ne 54, ale 104 procent. USA zpřísnily cla pro Čínu poté, co se rozhodla postavit čelem hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa a neustoupit obchodnímu tlaku. Peking místo toho již pracuje na...

Koupil si jízdenku, aby dostal kafe a zmrzlinu zdarma. Od Čechů dostal vynadáno

Kde leží hranice mezi maximálním využitím nabízených služeb za minimum peněz a kde už začíná jejich zneužití? Diskusi na toto téma rozvířil příspěvek na sociálních sítích. Mladý muž v něm popisuje,...

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvýšil. Dohodneme se ale s každým, tvrdí

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Pauza se netýká Číny, té cla zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom ve středu informoval na své...

Téměř jako za pandemie. Američané si kvůli chystaným clům dělají zásoby

Spotřebitelé v USA se obávají důsledků Trumpova protekcionistické politiky. Odborníci hovoří o opakovaní scénáře z období koronavirové pandemie, během které zákazníci měli tendenci vykupovat zboží v...

10. dubna 2025

Vyšší výdaje na obranu i za cenu dluhu. Ekonomové radí, jak zaplatit bezpečnost

Premium

Česko bude brzy dávat na obranu výrazně víc, než bylo dosud zvyklé. Očekává se, že z letošních vyjednávání mezi členy NATO vzejde požadavek, aby členské země v následujících letech posílaly na obranu...

10. dubna 2025

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvýšil. Dohodneme se ale s každým, tvrdí

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Pauza se netýká Číny, té cla zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom ve středu informoval na své...

9. dubna 2025  19:33,  aktualizováno  21:57

Amerika hledá horníky. Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí

Americký prezident Donald Trump jde opět proti proudu. V úterý podepsal exekutivní příkazy kladoucí si za cíl podpořit těžbu uhlí. Jejich součástí jsou snahy o záchranu uhelných elektráren, které již...

9. dubna 2025

Huawei měl uplácet na půdě Evropského parlamentu, padají první obvinění

Nejvyšší zástupce čínské společnosti Huawei v Evropě čelí obvinění z korupce. Belgická policie právě vyšetřuje možné uplácení europoslanců, kteří měli lobbovat ve prospěch tohoto asijského giganta....

9. dubna 2025

Propad cen dluhopisů USA se dotkne i peněz Čechů, kteří spoří na důchod

Propad cen amerických státních dluhopisů v důsledku celní války vyvolané prezidentem USA Donaldem Trumpem dopadne i na majetek Čechů, kteří mají peníze uložené v penzijních, podílových či ETF...

9. dubna 2025  17:04

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Odvetu Trumpovi si odhlasovala i EU. Její cla začnou platit v polovině dubna

Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise...

9. dubna 2025  16:17

Nechceme celní válku, řekl premiér Fiala. Evropa nabízí USA nulová cla

Dopady amerických cel na české občany a firmy se zabývala vláda. „Nechceme celní válku, poškodila by všechny,“ řekl premiér Petr Fiala. „Naší snahou musí být, abychom se cel zbavili,“ uvedl po...

9. dubna 2025,  aktualizováno  15:27

Poker velmocí. Čína zvýšila odvetné clo na zboží z USA ze 34 na 84 procent

Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to ve středu čínské ministerstvo financí. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který...

9. dubna 2025  13:35,  aktualizováno  14:31

Japonské akcie pokračují po zavedení cel v propadu, ztrácí i Evropa

Po uvalení cel na většinu amerických obchodních partnerů a zvýšení cel na dovoz z Číny na 104 procent výrazně klesají akcie na burze v Tokiu. Burza v Hongkongu měla ztráty mírnější, ceny akcií v...

9. dubna 2025  9:56,  aktualizováno  10:54

Do sporů mezi majiteli Tatry vstoupil nový aktér. Od Materů získal podíl STV Invest

Dlouhodobé spory mezi majiteli kopřivnické automobilky Tatra, jimiž jsou skupiny Czechoslovak Group (CSG) a Promet, dostávají další náboj. Zástupci společnosti Promet patřící rodině Materů si...

9. dubna 2025  10:53

Trump chce celním chaosem oslabit dolar, říká ekonomka Matesová v Rozstřelu

Rozstřel

Ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance, v Rozstřelu upozornila na skutečný cíl celní války Donalda Trumpa. „Trump má rád cla a umí generovat chaos – a právě ten mu...

9. dubna 2025