Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropští lídři slibují, že utnou strach z krize, investoři jim nevěří

  10:01aktualizováno  17:14
V Bruselu se ve středu večer uskuteční summity Evropské unie a eurozóny, které mají řešit dluhovou krizi a budoucnost eura. Evropští lídři slibují, že přijdou s komplexním opatřením, které krizi zastaví. Nad některými klíčovými body však stále visí otazníky, investoři proto těmto slibům příliš nevěří.
Evropská unie

Evropská unie | foto: Evropská komise.

Krizi mají zastavit čtyři zásadní opatření: rekapitalizace evropských bank, navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny, větší dohled nad hospodařením jednotlivých států a výrazné seškrtání řeckých dluhů soukromými investory.

Podle některých zdrojů agentury AP však deset členských států Unie neposvětí rekapitalizaci bank, dokud nebude jasná dohoda o navýšení záchranného fondu eurozóny. Jenže ta není jistá, protože eurozóna nemá na navýšení prostředků fondu peníze.

"Poté, co padl návrh Francie na tisk peněz do eurovalu (záchranný fond, pozn. red.) z kapes Evropské centrální banky (ECB), je Evropa v hledání náhradního řešení bezzubá. Není se ani čemu divit, protože jiná cesta, jak v tuto chvíli rychle a efektivně nafouknout záchranné fondy zkrátka neexistuje. Dokud si to Německo a především sama ECB nepřizná, žádné finální řešení současné krize se před námi nerýsuje," myslí si hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Německo chce pro Řeky slevu 60 procent

Další nejasnosti panují kolem odpisu řeckého dluhu. Některé státy eurozóny v čele s Německem chtějí, aby banky Řekům odpustily až 60 procent dlužné částky. To se však soukromým investorům nelíbí. Banky jsou ochotné Řekům slevit 40 procent, což by však zemi nepomohlo.

Podle ekonoma Jana Bureše se spekuluje o tom, že obě strany (banky i eurozóna) hrají taktickou hru a nakonec kývnou na kompromisní variantu, kterou bude odpis 50 % dluhů. Agentura AP zhruba hodinu před začátkem summitu informovala, že Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který v této věci lobbuje za banky, má nový plán odpisu řeckého dluhu. Podrobnosti ale sdělí později.

V případě bank se hovoří o potřebě navýšení kapitálu o více než 100 miliard eur (podle odhadu MMF by bylo potřeba až 300 miliard eur). Záchrannému fondu by se měla několikanásobně navýšit jeho finanční síla, ovšem bez toho, aby členské státy musely zvýšit garance. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž reálná úvěrová kapacita fondu činí 440 miliard eur.

Z nich ale část už byla použita na záchranné padáky pro Portugalsko a Irsko a zbytek by zřejmě nestačil na záchranu zemí, jako jsou Španělsko a Itálie. Nad nimi se vznáší hrozba, že by se do nich mohla dluhová krize plnou silou přelít. Napětí panuje zejména kolem Itálie, po níž chce Brusel slyšet jasné kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných financí.

Návrh komuniké naděje na vyřešení krize nepřináší

Pochybnosti o tom, že dnes jasný plán na vyřešení krize nepadne, podpořil také britský list Financial Times, kterému se dostal do rukou návrh komuniké, na kterém se mají evropští lídři dnes večer shodnout.

Ačkoliv návrh obsahuje bílá místa a list upozorňuje, že ho je ještě možné během dneška doplnit o důležité body, navrhnuté části textu tomu příliš nenasvědčují. Komuniké totiž zatím neobsahuje žádnou konkrétní informaci o tom, jak velký dluh by se měl Řecku odpustit. V části věnované druhému balíku pomoci jihoevropské zemi se také nepíše o konkrétním datu, ale o tom, že přijde někdy v budoucnosti.

Co se týče navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF), tak o tomto bodu se návrh komuniké zmiňuje tak, že ho je možné dosáhnout až po setkání ministrů financí eurozóny. To bylo včera překvapivě na dnešní den zrušeno. Nově se mají ministři setkat až 7. listopadu. Tato fakta tak podle britského deníku mnoho optimismu ohledně výsledků dnešního summitu neposkytují.

Investoři ztrácejí víru, že se krizi podaří vyřešit

Odložení schůzky ministrů financí eurozóny vnímají negativně také investoři. Strach z toho, že se na dnešním summitu šéfům vlád nepodaří dohodnout plán na řešení dluhové krize, oslabil světové akcie.

Panevropský index FTSEurofirst 300 oslabil v úterý o 6,42 bodu a den uzavřel poklesem v rozsahu 0,65 procenta na hodnotě 982,57 bodu. Ztráceli také americké akcie, jejichž hlavní indexy oslabily kolem dvou procent. Dow Jonesův index v závěru klesl o 1,72 procenta, širší index S&P 500 oslabil o dvě procenta a index technologického trhu Nasdaq se propadl o 2,26 procenta.

Jak chce Unie zastavit krizi

Seznam opatření, o kterých jednají evropští politici

Odpisy řeckého dluhu

Největší otazníky panují kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak nyní požaduje seškrtání až o 60 procent. Finanční domy ale nabízejí 40 procent.

Rekapitalizace evropských bank

Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál. Hovoří se o částce kolem 100 miliard eur.

Posílení záchranného fondu eurozóny

Klíčový bod strategie, který teď provázejí zřejmě největší debaty. Jde o to, aby záchranný fond získal více pravomocí a peněz, ale bez nutnosti navyšovat garance od členských zemí. Ty nyní čítají 780 miliard eur, díky čemuž má fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení by tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize.

Posílení ekonomického vládnutí a dohledu

Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka.


Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Peugeot 308 GT
Prodej nových vozů v Evropě v září klesl. Nejvíc se propadl Ford a PSA

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii a zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), tedy v Norsku, Švýcarsku, na Islandu a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.