Ekonomika bohatne v posledních letech rychleji, ale životní úrovně Západoevropanů si bude užívat nejdříve příští generace Čechů.
"Kdyby zůstalo tempo přibližování ekonomického výkonu oproti posledním letům nezměněné, mohlo by Česko dosáhnout průměru Evropské unie někdy kolem roku 2025," říká ekonom HVB Pavel Sobíšek.
S podobným výhledem pracují i další ekonomové. Převážně však dávají takovému scénáři označení "optimistický".
Česko by si muselo pro jeho naplnění udržet dnešní dvouprocentní náskok ekonomiky před starou Evropou. Ten loni umožnil růst Česka o necelá čtyři procenta.
"Zatím se nezdá, že bychom mohli zopakovat irský scénář velmi rychlého dohánění unie," míní Tomáš Holub, ředitel měnové politiky v České národní bance. Proto předpokládá, že za dvacet let bude země teprve asi na 80 procentech životní úrovně západní Evropy.
K volnějšímu tempu bude podle ekonomů tlačit také růst bohatství lidí i firem. S tím, jak budou rychleji stoupat výdělky, nebudou už tak lákat zahraniční investory. Dnes se pohybují zhruba na třetinové úrovni těch německých.
"České mzdy rostou ve vztahu k evropským podstatně rychleji než tuzemské hospodářství proti evropskému," říká ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Jejich přiblížení těm evropským však bude kvůli nízké výchozí pozici Čechů trvat minimálně patnáct let.
Nejpozději do té doby se musí Česko přizpůsobit, aby si udrželo konkurenceschopnost. To znamená větší investice do vědy, výzkumu, vzdělání a služeb, které masivně provedlo Irsko.
V porovnání s ostatními nováčky vychází Česko zhruba průměrně. Slovensko a Maďarsko mají zařazenu vyšší rychlost, pomaleji se plouží Polsko. "Slovensko dělá největší pokrok, ale to je částečně i díky tomu, že má velmi nízkou startovací pozici," připomíná Oliver Weeks z investiční banky Morgan Stanley.
Slovensko nedosahuje ani poloviny ekonomické úrovně západní Evropy. I kdyby rostlo v příštích letech více než Česko, nedožene nás dříve než za deset let. Na prvním neotřesitelném místě se drží Slovinsko.
"Nám v současnosti nikdo na paty moc nešlape, takže si své místo v žebříčku udržíme i přesto, že náš potenciální růst je menší než v ostatních nových zemích," dodává Holub.
Desítky let, které budou nováčci v Evropské unii potřebovat na srovnání bohatství, nejsou nijak výjimečné ani pro dnes už dlouholeté a starší členy evropského klubu.
"Navzdory dvaceti letům silného růstu ekonomiky Španělsko stále nedosahuje průměru Evropské unie. S nováčky to bude stejné," říká Philippe Waechter, analytik banky Natexis Asset Management z Paříže. Klasickým případem na chvostu staré Evropské unie je Řecko.
"Nezvládlo efektivně využít peníze ze strukturálních fondů, ani dát do pořádku rozpočet," říká Weeks.
Peníze z evropských fondů jsou přidělovány právě podle ekonomické vyspělosti regionů a zemí. Česko podmínky splňovat bude, ale bohatší Praha už na peníze z unie dosáhne hůře.
