Má být exekutor spíše podnikatelem, který musí zabodovat výkonností a obstát v konkurenčním prostředí, nebo spíše nezaujatý vykonavatel soudní moci? Otázka zdánlivě patřící na univerzitní půdu právnických fakult už několik let vede k ostrým střetům mezi politiky i nebývalé aktivitě zákulisních lobbistů. Nyní však o ní mají jasno aspoň sami exekutoři. Sami exekutoři nechtějí, aby si je vybíral přímo věřitel, ale aby případy automaticky přiděloval soud. To by mohlo ulevit dlužníkům.
Na nedávném sněmu v Brně se přiklonili k druhé verzi. Exekutorská komora se totiž valnou většinou vyslovila pro zavedení místní působnosti, tedy že by už neřešili případy z celé země.
"Prosazujeme místní příslušnost. Exekuční řízení by vedl soudní exekutor sídlící v obvodu soudu, kde má dlužník trvalé bydliště, nebo v případě právnické osoby sídlo," přibližuje pro MF DNES prezident komory David Koncz.
Ani exekutoři zatím nemají jasno, zda by se území jejich působnosti omezilo na okres či kraj. Podstatné však je, že nově by úřady dostávaly exekuce k vyřízení automaticky přidělené soudem. Jde o zásadní posun oproti stávajícímu stavu, kdy si exekutora podle svého uvážení vybírá věřitel a mezi úřady tak panuje konkurence jako mezi podnikateli.
Po územním omezení, někdy také zvaném teritorialita, už dlouho volají neziskové organizace, část ČSSD i exekutorů samých.
Podle kritiků totiž dochází mezi některými úřady a obchodníky s pohledávkami k dohodám, které v konečném důsledku vedou k příliš tvrdému postupu vůči drobným dlužníkům. Vymáhání malých částek je totiž jednodušší a výdělečnější. Exekutoři jsou ochotni se s obchodníkem podělit i o část odměny, aby balík pohledávek získali.
"Prostě si firma řekne o peníze. Někteří exekutoři se rádi podělí o část své odměny. Drobné pohledávky se totiž vymáhají většinou lehce. Když si uvědomíte, že z jedné tisícikoruny se dá získat dvacet tisíc a že počet exekucí se v Česku blíží k jednomu milionu ročně, tak vidíte, že to je byznys za miliardy," popsal před časem systém jeden z exekutorů.
Podle Koncze jsou podobná propojení mýtem. Přiznává však, že exekutoři se na územním omezení shodli i proto, aby pověstem o "vymáhacích konglomerátech" čelili.
Zarazí změnu poslanci?
Změna však může narazit ve sněmovně. Poslanci totiž podobné návrhy už několikrát zarazili. Proti usnesení sněmu se rychle ohradila například Česká asociace věřitelů, vedená exposlancem ODS Pavlem Staňkem.
Podle asociace klesne vymahatelnost pohledávek, věřitelé budou muset nově komunikovat se všemi 156 úřady a v konečném důsledku podraží i úvěry, protože náklady neúspěšné exekuce by se převedly na věřitele.
Vývoj počtu exekucí, graf.
"Dneska má věřitel možnost se s exekutorem dohodnout, že tyto poplatky nebude účtovat. Nově by však prostor k dohodě asi existoval jen těžko," míní Staněk.
Záměr se nelíbí ani přerovskému exekutorskému úřadu vedenému Tomášem Vránou, který patří k největším v Česku.
"Upadající efektivita vymáhání by zapříčinila, že si velké subjekty budou kompenzovat finanční ztráty zdražováním služeb. To by odnesl opět obyčejný člověk namísto notorického neplatiče a za další by reálně hrozilo zhroucení celého vymáhacího aparátu," obává se mluvčí úřadu David Tala. Před dvěma lety přitom poslanci podobný návrh odmítli i poté, co je Vránův úřad se svými obavami kontaktoval.
Aktuálně pak poslali k přepracování návrh poslance Marka Černocha (Úsvit). Mezitím vznikla pracovní skupina, která má vytvořit návrh novely. Podle Koncze by mohl být hotový na podzim a na přelomu roku jít do legislativního procesu.
