Vyplývá to ze statistik, které sleduje Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle ekonomů stojí za poklesem některých odvětví mix americké hypoteční krize, která zpomaluje eurozónu, kam nejvíce českých výrobků míří, a silné koruny. Pokud by exportéři v příštím roce skutečně podstatně zpomalili, projeví se to také ve státním rozpočtu.
Na různých daních mu přiteče podle odhadů o patnáct až pětadvacet miliard méně. Firmy totiž budou méně vydělávat, začnou šetřit, a mohou proto i propouštět. To by snížilo výběr daní od zaměstnanců.
"Dá se očekávat, že politika škrcení nákladů bude opět v kurzu. První, co firmy udělají, bude omezení investic," říká ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Průmyslníci jsou zatím v hodnocení zakázek opatrní. "Vyrábíme počítače pro střední a východní Evropu a necítíme významný pokles v počtu objednávek," uvedl Felix Chen, šéf továrny Foxconn CZ v Pardubicích.
Pokles objednávek připouští spolumajitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek, která vyrábí také plastové díly pro automobilový průmysl. Zatím se mu prý ale daří odcházející zákazníky nahrazovat.
Ve stejném oboru, který dominuje české ekonomice a jehož zbrzdění by mohlo mít na příjmy lidí největší dopady, podniká i Pavel Sehnal.
"Pokles očekávám. Vyrábíme například krabičky na zapalovací svíčky pro auta. Jakmile Škoda Auto prodá méně vozů, přijdeme o zakázky," říká Sehnal, jeden z největších českých investorů, jenž přes skupinu SPGroup ovládá také kolínské Obchodní tiskárny.
Ne všechny exportní obory tuzemského průmyslu ale mají našlápnuto k problémům. Velmi dobře se daří například hutím, které mají dokonce více objednávek než před rokem. Dobrá čísla ve vztahu k zahraničí vykazuje podle dat ČSÚ zatím chemický průmysl.
Na druhou stranu finanční krize a silná koruna už dopadají i na firmy, které nevyvážejí. Na pokles zakázek si stěžují také stavaři, kteří očekávají menší výstavbu bytů i méně přihrávek od státu.
Horší kondice vývozců a potažmo i dalších firem tak zatne příští rok pravděpodobně sekyru do příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí nyní ve svém návrhu hospodaření státu počítá, že v roce 2009 vybere do rozpočtu na daních zhruba o padesát miliard korun více než v letošním roce, a to 596 miliard korun.
To je více než polovina všech příjmů rozpočtu, z nichž se platí útraty státu, platy úředníků, nemocenská či podpora lidí v sociálních ústavech. To však může být kámen úrazu. Pokud ekonomika ochladne, budou tyto peníze chybět.
Ekonomika neporoste tak rychle, výběr daní zaostává
Očekávání stojí na tom, že ekonomika v příštím roce poroste o 4,8 procenta, což podle ekonomů ani České národní banky není příliš reálné. Konzervativnější odhady jsou necelá čtyři procenta a pesimističtější jen pouhá tři procenta růstu ekonomiky.
Na jeho rychlosti přitom především závisí, kolik stát vybere na dani ze zisku firem a dani z přidané hodnoty, což je v podstatě přirážka na všechno prodané zboží a služby, kterou platí zákazník.
"Každý procentní bod růstu hrubého domácího produktu snižuje příjmy státní kasy přibližně o 15 miliard korun, takže příští rok hrozí podle mého propočtu výpadek zhruba 24 miliard korun," uvádí ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Jiné odhady jsou skromnější a například analytik Patria Finance David Marek odhaduje, že stát vybere o necelých patnáct miliard korun méně. V obou případech jde o citelnou díru, kterou vláda jen tak nezalepí. Necelých třicet miliard výpadku by například stačilo na zaplacení nemocenských dávek na celý rok.
Výběr daní ze zisku firem přitom bude tlačit dolů nejen jejich horší kondice kvůli zpomalení Evropy a sílícímu kurzu koruny, ale i nižší sazby této daně. Ty se od ledna opět snižují z 21 na 20 procent.
Navíc teprve v příštím roce se naplno projeví letošní pokles daní. Ten totiž podniky zatím využily jen tehdy, pokud si nechaly u finančního úřadu snížit zálohy na daň, to učinily jen některé z nich.
