Za podnikatelským nápadem často bývá nespokojenost. „V jedné softwarové firmě jsem měl velmi hlučného šéfa. Když telefonoval, běhal s bluetooth sluchátky po kanceláři a všechny rušil. Nemohl jsem se soustředit na práci, tak jsme mu říkali, ať jde volat jinam,“ vypráví Samu Hällfors, který v Monaku na soutěži EY Podnikatel roku zastupoval Finsko.
„Jednou nám odpověděl: Když se vám to nelíbí, postavte mi telefonní budku! O čtvrt hodiny později jsme se s kolegou rozhodli, že dáme výpověď a začneme stavět ‚telefonní budky‘,“ pokračuje Hällfors. To bylo před necelými devíti lety.
Podnikatelem roku je Američan Keywell. Jeho software šetří firmám miliony |
Dnes firma Framery, kterou tehdy založili, patří ke světové špičce ve výrobě zvukotěsných kukaní pro kancelářské prostory. Začátky však nebyly jednoduché. „Mysleli jsme, že to půjde samo. Tři stěny, jedny dveře, střecha a podlaha. Jenže první budka nebyla pořádně zvukotěsná a měla příšernou ventilaci, nedalo se tam vydržet. Postupně jsme to začali vylepšovat,“ říká šéf Framery.
Ruch na pracovišti – věčný problém
Tušil, že poptávka po takovém produktu bude velká. „Když se zeptáte, co zaměstnancům v kancelářích vadí, zhruba 60 procent lidí vám řekne, že nedostatek ‚zvukového‘ soukromí. Platí to napříč kulturami,“ vysvětluje Hällfors.
První kukaň dodali bývalému zaměstnavateli. Nejprve prodávali hlavně ve Finsku, dnes Framery více než 90 procent produkce vyváží do sedmi desítek zemí. Klíčovým trhem jsou Spojené státy, kam směřuje zhruba 40 procent vývozu.
Mezi klienty jsou hlavně technologické společnosti, jako je Microsoft či Nvidia. Ale třeba také McDonald’s. Kukaně se využívají hlavně v kancelářích, v továrnách slouží jako výukové místnosti, pokud se do nich umístí obrazovka.
Nynější verze se prý od té první hodně liší. „Je těžké zkombinovat blokování zvuků a dobrou ventilaci. Musíte mít díry, kudy dostanete dovnitř vzduch, ale zároveň jimi uniká zvuk. To už je vyšší matematika,“ tvrdí Hällfors.
Hlavně nesmrdět
„Musíte si také dávat pozor na materiál, nesmí zapáchat, protože na malém prostoru by to bylo obzvlášť cítit. Takže je třeba využívat přírodní materiály. Kostra našich budek je z březové překližky. Neustále také vylepšujeme ergonomii, aby se v nich lidem dobře sedělo,“ dodává. Průměrný počet zaměstnanců na jednu buňku podle něj závisí na typu práce. Ve Finsku jsou firmy, kde připadne jedna kukaň na deset zaměstnanců, ale i takové, kde je jedna na sto lidí. „V průměru je to tak jedna budka na třicet lidí,“ říká podnikatel.
Z garážové firmy v Tampere se z Framery stal globální lídr ve své kategorii, který pro letošek předpokládá obrat ve výši 74 milionů dolarů. Ve Finsku zaměstnává 250 lidí.
„Máme se ještě kam rozšiřovat, prostor k dalšímu růstu je obrovský. Ve Finsku tvoří budky zhruba 10 procent celého nábytkářského byznysu, ale v jiných zemích je to sotva polovina podílu. Někde ještě mnohem méně,“ říká.
Existuje prostor i přesto, že v nově vznikajících kancelářských budovách už architekti na izolované prostory myslí? „Je to pro nás pochopitelně konkurence. Když jsme začínali, nic takového nebylo. Ale na druhou stranu, zabudované prostory jsou dražší a nemůžete je přesouvat, jako naše produkty,“ tvrdí Hällfors.
Z konkurence však příliš obavy nemá. „Existuje už nejméně 90 firem, které dělají něco podobného, a vznikají další. Těch, které přímo kopírují náš design, se moc nebojím. Je opravdu těžké vytvořit dobrý produkt. Zatím utíkáme i těm, které mají vlastní nápady a vlastní design,“ dodává.
