O možném zahájení třetí vlny kvantitativního uvolňování informoval prezident Federální rezervní banky v St. Louis James Bullard v rozhovoru pro japonský deník Asahi. Banka se rozhodne podle makroekonomického vývoje, zejména inflace.
Pro třetí vlnu opatření, které by mělo do ekonomiky přinést více peněz, se vžil název QE3. Podle Bullarda Fed rozhodne na příští schůzce svého měnového výboru 20. září. K tomu, aby se tak stalo, by měla klesnout inflace, protože uvolnění dalších peněz by znamenalo zdražování.
"QE3 je jednou z možností, ale až podle toho, jak budou vypadat budoucí data o vývoji ekonomiky. Musíme ale shromáždit informace ohledně toho, jak si ekonomika povede ve druhém pololetí," řekl Bullard.
Tištění peněz nahrávají špatná data z ekonomiky
Účelem politiky Fedu, kterou banka aplikovala během krize už dvakrát, je přimět komerční banky k tomu, aby více půjčovaly peníze, a ve výsledku tedy stoupla i spotřeba lidí. Běžně centrální banky nepřímo řídí objemy půjček nastavením úrokových sazeb, jenomže sazby v USA už jsou tak nízko, že nemohou dál klesnout. Proto Fed sahá ke kvantitativnímu uvolňování.
Podle kritiků je ale opatření neefektivní a ekonomice v minulosti příliš nepomohlo. To se domnívají i tři centrální bankéři, proti sobě ale mají ostatní. "Většina centrálních bankéřů si myslí, že i když měnová politika nedokáže dalším tištěním peněz vyřešit dnešní problémy americké ekonomiky, dokáže minimálně hodně zpříjemnit cestu při hledání jejich řešení," říká ekonom ČSOB Jan Bureš.
Podle něj hrála v tomto směru do karet i úterní mizerná makroekonomická čísla. "Nálada mezi spotřebiteli v USA spadla na nejnižší úrovně od dubna 2009, kdy byl americký spotřebitel ještě v přetrvávajícím šoku po pádu Lehman Brothers. Navíc se významně zhoršilo hodnocení trhu práce - skoro 50 % Američanů si myslí, že je v tuto chvíli extrémně těžké sehnat práci," dodal.
