Smlouva (ilustrační foto)

Smlouva (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Smlouvu? Ne, raději na živnosťák. Elity pracovního trhu odmítají jistotu

  • 284
Ajťáci a jiní technologičtí odborníci se o pracovní příležitosti dnes opravdu bát nemusí. Tudíž pro ně logicky pracovní smlouva na dobu neurčitou postrádá atraktivity a radši volí volnější a finančně atraktivnější formy práce. Daří se i tzv. body shoppingu, tedy pronajímání pracovníků zpravidla velkým korporacím.

Sázková kancelář Tipsport nyní v souvislosti s rozvojem on-line sázení shání hodně IT pracovníků. Nejpreferovanější volba je zavázat si zaměstnance dlouhodobou smlouvou. Vzhledem k tomu, že jde dlouhodobě o nedostatkové profese, není logicky jejich nábor jednoduchý.

„U Java vývojářů, především u těch, kteří se usazují a zakládají rodiny, to není až takový problém. Ti smlouvy na hlavní pracovní poměr vítají. Jinak je to ale zpravidla u vývojářů mobilních aplikací, kteří mají krátce po škole či ještě studují. Ti preferují kontraktové zaměstnávání na konkrétní projekt a pak se zas chtějí posunout dál,“ popisuje situaci na pracovním trhu personální ředitel Tipsportu Ondřej Ludvík.

Udělat zajímavý projekt a odejít o dům dál

Česká sázkařská jednička ale není jediným zaměstnavatelem, který se s nezájmem ajťáků upsat se na pracovní poměr setkává. Podobně na tom jsou i jiné firmy, které nejsou vyloženě technologické - banky, telekomunikační společnosti nebo jiné velké korporace.

Své poslední tři štace odpracoval „na IČO“ i třicetiletý front-end designer Jan z Prahy. „Zaměstnanecký poměr pro mě není nepřekonatelnou překážkou, ale preferuju pracovat na sebe,” říká. Výhody jsou podle něj jasné: nižší zdanění a tím pádem více peněz, ale zároveň i větší flexibilita. Když dodělá, co chtěl, může jít rovnou dál, nemusí čekat dva měsíce ve výpovědní lhůtě a nehrozí mu, že bude přeřazen ve firmě na projekt, který ho neláká.

Stejná práce, jiné peníze. Komu se vyplatí dělat pro stát a komu pro firmu?

Podle něj na podobný kontraktový způsob práce momentálně přecházejí i jeho známí v oboru. „Někteří potom třeba dělí čas mezi čtyři projekty najednou a každému z nich věnují třeba den v týdnu,” vysvětluje. O příležitosti není nouze, různých on-line burz práce pro IT specialisty je dost.

Zároveň Jan říká, že rychlé střídání práce je lepší i pro kariéru. „Nikoho moc nezajímá, že jste pár let seděl někde v kanceláři. Výčet konkrétních projektů v životopise vypadá lépe,” dodává.

Analytik: Švarcsystém vypadá jinak

Podle analytika portálu Jobs.cz Tomáše Ervína Dombrovského tento fenomén začíná být masový a výrazně mění pracovní trh. Zároveň ale říká, že ač může připomínat klasický švarcsystém - tedy zaměstnávání na IČO čistě kvůli daním - není to stejné.

„Často ti lidé pracují na více projektech najednou a zpravidla i na svých vlastních počítačích. Firmy si na to dávají pozor a ani kontroly u klasických IT kontraktorů pochybení nenachází,” říká Dombrovský.

V situaci, kdy na českém pracovním trhu chybí desítky tisíc IT odborníků, se velmi daří i tzv. body shoppingu. To je personální praktika, kdy jedna firma zaměstnává lidi - v tomto případě konkrétně IT specialisty - a pronajme je někomu dalšímu, kdo je právě potřebuje.

V Česku mezi největší studnice body shoppingu patří Unicorn. Touto firmou prošel i David Nárožný, který potom loni ve spolupráci s IT firmou Simplity založil čistě bodyshoppingový projekt Iconity.

Zkušení Java vývojáři jsou „paní Colombovou“ českého pracovního trhu

Soustředí se na specialisty na datové sklady, které dodává velkým klientům v čele s rakouskými bankami. Sám Nárožný svou pozici přirovnává k fotbalovým agentům: O své „svěřence“ se stará, shání jim angažmá a za to má potom podíl na odměně, kterou za jejich práci firma platí. „Dovedeme sehnat lidem práci, kde si vydělají násobně více než v Česku,“ vysvětluje Nárožný, co je na tomto modelu atraktivní pro druhou stranu.

Řečeno nadále fotbalovou terminologií, posílá Nárožný „hráče“ do Rakouska třeba na dvouleté hostování s opcí - tedy že první dva roky jsou zaměstnanci jeho, potom je klidně bance nechá.

Revoluci přináší mladá generace

Podle ředitele personalisticko-poradenské společnosti McRoy Tomáše Surka souvisí trend nárůstu OSVČ s více faktory. Jednak se na trh dostávají mladší ročníky - mileniálové či generace ypsilon - kteří si velmi cení pracovní flexibility. Zároveň právě v IT lze díky internetu odvádět práci a své „nadřízené“ téměř nepotkat.

Brněnský IT byznys volá po gastarbeiterech. Nabírá ve Finsku i Praze

Dalším faktorem je potom vyšší čistý výdělek. Nejde jenom o zdanění, které je mnohem nižší. „Zároveň také při projektovém způsobu najímání pracovní síly firmy dovedou platit víc, než je jen prostý součet případných měsíčních mezd,” říká Surka.

Že se daří i bodyshoppingu je podle něj tím, že dobrý specialista na technologie zároveň nemusí být dobrým obchodníkem. „Nechce se mu vyjednávat někde o peníze a zakázku. Radši si to zaplatí u specialistů. A tak zatímco on koncové firmě outsourcuje určitý IT projekt, sám si outsourcuje de facto obchodní zastoupení,” vysvětluje ředitel McRoy.