Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Zrušme stravenky. Snižme raději daně a přidejme učitelům

  18:30aktualizováno  18:30
Debata o stravenkách nadále hýbe českou společností, a to i tou odbornou. „Zrušme jejich daňovou podporu, která je zlatým korýtkem pro tři stravenkové firmy. Doplňme ji raději prostým snížením daní pro zaměstnance ve výši původní podpory,“ píše v komentáři Filip Matějka, ekonom a člen akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Ekonom Filip Matějka | foto:  Petr Topič, MAFRA

Dotovat stravenky z naší kapsy se nevyplatí. Snižme raději daně pro zaměstnance, a to právě o výši dané podpory. Ušetřili bychom tím pět miliard korun ročně, patnáct milionů korun denně, a oproti současnosti by neprodělal nikdo. Pardon, prodělali by vydavatelé stravenek. Minulý týden takový návrh podpořil i Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací.

A co s ušetřenými penězi? Mohli bychom například všem šedesáti tisícům učitelů základních škol zvýšit plat - o třetinu.

Na životě stravenky vydělá stravenková firma

Po vytisknutí si stravenka o hodnotě 100 Kč prožije následující koloběh. Nějaká firma ji od vydavatele koupí asi za 103 Kč. Vyplatí se jí to, protože ze stravenky platí menší daně než z platu, a tak na daních společně se svým zaměstnancem ušetří asi 25 Kč. Zaměstnanec pak stravenku použije v restauraci. Vydavatel stravenek ji nakonec od restaurace vykoupí přibližně za 93 Kč. Vše dotuje stát těmi 25 korunami nižších daní, z čehož stravenková firma spolkne asi 10 Kč, tedy 40 procent celkové dotace.

Znovu zdůrazňuji, že téměř polovina slevy na miliony stravenek denně skončí u stravenkových společností. Je to jako kouzlo. Tři stravenkové společnosti mají „monopol” na udělování daňové slevy od státu. Pak si v rádoby tržním prostředí mohou účtovat provizi u zaměstnavatelů a restaurací, kteří se této slevy chtějí účastnit.

Stravenky jsou nemravnou druhou měnou ve státě, říká šéf asociace restaurací

Nová stravenková firma samozřejmě nemá šanci na trh vstoupit - je to daleko těžší i než vstup nového mobilního operátora. Se svým telefonem od nového operátora můžu volat do jakékoliv sítě, zatímco stravenku můžu uplatnit jenom v restauraci, která má s onou firmou podepsanou smlouvu.

Je to až absurdní, že celý stravenkový system je chytře nastaven jako podle první kapitoly každé knížky o teorii her. Takové situaci se říká „vězňovo dilema”. Pro každého ze dvou chycených zlodějů je výhodné toho druhého prásknout, a proto to oba udělají. Pak jsou na tom ale hůře, než kdyby se dohodli a oba mlčeli. V případě stravenek jsme těmi nespolupracujícími zloději ale my.

Zaměstnanci i zaměstnavatelé chtějí platit nižší daně a restaurace chtějí stravenky přijímat, abychom nenakupovali jinde. Při každém použití stravenky ale všichni společně tratíme. Měli bychom se všichni dohodnout, že stravenkový systém zrušíme.

Zrušte stravenky, volá polovina hospod. Tratí kvůli nim až desetinu tržeb

Jako mnozí ostatní, i já tedy podporuji zrušení stravenek a snížení daně zaměstnanců o oněch 25 korun denně. Zaměstnavatelé ani restaurace nebudou platit provizi, restaurace o trochu více vydělají a o něco sníží své ceny, což bude skutečnou podporou stravování. Tato provize teď ukousne restauracím z marže asi polovinu.

A teď si rozeberme argumenty stravenkových společností. Některé z nich uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz i Martin Bulíř z Asociace provozovatelů poukázkových systémů (celý rozhovor čtěte zde).

1. Lidé se svobodně rozhodují pro stravenky
Samozřejmě, ale jenom proto, že všichni raději platíme nižší daně než vyšší. Protože mají stravenkové firmy monopol na používání této daňové slevy, tak si mohou říci o poplatek. Za každou stravenku s nominální hodnotou 100 Kč si řeknou asi 103 korun. Logika je asi taková: Chceš slevu na dani od státu? Zaplať nám. Zrušení stravenek a současné snížení daní o stejnou částku tento problém vyřeší.

2. Restaurace se svobodně rozhodují pro stravenky
Je pravda, že pro restauraci je lepší malá marže než žádná, ale plnou by přivítaly více. Spousta z nás má stravenky v kapse, to jedna restaurace nezmění. Když má marži 14 procent, tak dá ráda polovinu na stravenku, aby měla alespoň něco - abychom nešli se stravenkou jinam. Kdybychom měli v peněžence místo toho jen peníze, nic podobného by se nedělo.

3. Stravenky řeší stravování v pracovní době... což byl ostatně původní důvod změny zákona
To je samozřejmě nesmysl. Stravenka kantýnu nevykouzlí a za stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu.

4. Stravenky podporují zdravý životní styl
Někteří ekonomové začínají uvažovat o danění cukru či obezity, zatímco stravenky jsou skutečností mířící opačným směrem. Tisknutí nápisu „jídlo“ na část peněz nás tlačí utrácet za něco, co bychom si možná sami nevybrali. Jakoby stravenky říkaly: „nesmíš si koupit noviny, musíš sníst víc hamburgerů“. Výsledný efekt na spokojenost či zdraví je zatím čirou spekulací.

Osobně mě nepřesvědčil ani jeden argument podporující obrovský stravenkový odtok našich peněz. Politikům bych tak navrhl: snižte, prosím, daně všem zaměstnancům ještě více. Nebo o třetinu zvyšte plat všem 60 tisícům učitelů základních škol. Případně naopak odhlasujte zákon o novém benefitu „bydlenky“ na placení nájmu. Klidně bych se nabídnul a tisknul vám je sám. Samozřejmě by nikdo nemohl čekat slevu zadarmo.

Jste pro zrušení stravenek?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 8. března 2017. Anketa je uzavřena.

ANO 6776
NE 1364
Autor:


Nejčtenější

Máma se synem zašpuntovali víno kondomem, nápad jim vydělává miliony

Balení vinných kondomů.

Jistě jste už někdy ztratili špunt od lahve a dumali, jak situaci vyřešit. Američanka Laura Bartlettová se svým synem...

PŘEHLEDNĚ: Lidé špatně odhadují platy. Podívejte se, komu by přidali

Ilustrační snímek

Nejvíc platově podhodnoceni jsou učitelé, sociální pracovníci a zdravotní sestry, naopak přiměřený plat berou praktičtí...



Makléř si myslel, že pracuje v demoverzi, teď žádá vyplatit miliony eur

Harouna M Traore

Francouzský obchodník na burze žaluje makléřskou firmu Valbury Capital. Žádá, aby mu vyplatila 10 milionů eur, které...

Startup chce prorazit s pánským vibrátorem. Líbil se víc než Apple Watch

Pánský vibrátor Tenuto

Startup MysteryVibe chce změnit vnímání sexu. Podle firmy se totiž sex stává spíše součástí wellness. Kromě tomu...

Podnikatelka vydělala na „ženské viagře“. Investoři se mi smáli, vzpomíná

Cindy Eckertová stojí za vyvinutím léku na podporu ženského libida. Jeho účinky...

Založila společnost, prodala ji za miliardu dolarů a pak téměř zdarma získala zpět. Úspěch spoluzakladatelky Sprout...

Další z rubriky

Dům odborových svazů koupili majitelé Siko koupelen, chtějí postavit byty

Dům odborových svazů v Praze

Odborové svazy prodaly Dům odborových svazů na pražském Žižkově. Novým majitelem je podle serveru E15.cz koupelnářská...

PŘÍBĚHY ZNAČEK: Meruňkový Míša nepřežil, povidlový to zkouší

Nyní linky třebíčského Tipafrostu jedou na plné obrátky, producenti zmrzliny

Nanuk Míša dříve připomínal ruskou zmrzlinu. Byl zabalený jen v pergamenu a bez polevy. V padesátých letech stál...

Vetešnictví skomírají, ale po některých věcech je stále sháňka

Známé vetešnictví na Újezdě zavírá.

Po revoluci se s vetešníky roztrhl pytel. Poměrně jednoduchý byznys lákal podnikatele na lehce vydělané peníze. Tento...

Najdete na iDNES.cz