Nejlepší je, když na festival do Karlových Varů vyrazí batůžkář nebo filmová hvězda. Kulturní nadšenec si vezme batůžek, zhlédne hodně filmů a večer se může bavit. A pak to samé znovu a znovu. Hvězda si oblékne šaty, vyhledá fotografa nebo mikrofon bulváru a večer se může také bavit. A pak to samé zase dokola. Člověk, který se nachází na škále mezi batůžkářem a hvězdou, si Vary taky užije, i když shánění lístků a mumraj ho musí hodně unavit.
Aleš Michl
Ale co když si Karlovy Vary projde ekonom? Ekonom, pro něhož je nejlepším filmem Rambo jednička nebo Batman začíná a jehož životním oborem jsou investice.
Pak to dopadne takto:
Praha–Vary.
Thermal.
Snídaně.
Směr kolonáda.
Výborná šťáva rovnou z kokosu.
Na Alibaba.com nákupní cena při dovozu z Thajska – kokos za 19 korun/kus.
V Karlových Varech prodej za 99 korun/kus plus brčko. Ale chutná opravdu skvěle.
Pak i s kokosem směr Grandhotel Pupp, jen tak.
Zpět a hodit se do gala.
Jedna večerní party v Císařských lázních o vodě (nikoliv kokosové).
A v noci zpět.
Zásadní otázka ekonoma zní: Je dobré cpát peníze daňových poplatníků do těchto akcí? Je dobré, aby stát, město, kraj vzaly dohromady třeba 30–40 milionů korun a řekly: Tady to, organizátoři, máte, děláte dobrou věc. Tohle už není tak lehké rozhodnout.
Kokosy na pátou nejsou pro otrlého diváka
V Česku je přes třicet filmových festivalů – každý nemůže dostat tolik, ale každý taky nestojí tolik a některé se pořádají jen pro fajnšmekry. Na Festival otrlého diváka do pražského kina Aero by Uma Thurmanová asi nedorazila. A ani ty kokosy s pětkrát vyšší cenou, než je ta nákupní, by tam neprodali.
K tomu jsou v Česku ještě výtvarné, hudební, knižní či módní festivaly. Neměli by dostat organizátoři Fashion weeku, každoročního týdne módy v Praze, taky 30–40 milionů? Anebo by to měli dostat organizátoři Colours of Ostrava ? Nebo má dostat nejvíc festival klasické hudby Pražské jaro?
Proč zrovna Vary a tolik peněz? To, co je na nich super, je, že když jdete během festivalu městem, vidíte stánek s auty BMW, s šampaňským Moët & Chandon, Vodafone nebo stan Lobkowicz. Všechny tyhle firmy zaplatily miliony za to, aby se tu na týden ukázaly. V roce 1994 měl Jiří Bartoška na festivalu dva vozy Jaguár.
Dnes se dovozci BMW, firmě Cartec, vyplatí sem propůjčit na šedesát vozů.
Ukazuje to, že festival nežije jen ze státní dotace. Což je to podstatné.
Rozpočet akce se podle organizátorů pohybuje kolem 140 milionů korun. Peníze od ministerstva kultury, města Karlovy Vary a Karlovarského kraje pokryjí zhruba třetinu rozpočtu. Za poměr 70 procent soukromých peněz a 30 procent dotací v době, kdy z rozpočtu dotujeme každou hloupost, zaslouží organizátoři pochvalu. Pro zajímavost i vážná hudba jde dělat ekonomicky: Pražské jaro má rozpočet zhruba 80 milionů korun, sponzoři plus vstupenky pokryjí 60 procent rozpočtu, 40 procent dostává z veřejné podpory, zejména od ministerstva kultury a města Praha.
Dotace budou vždy sporné. Lepší je mít nižší daně a přerozdělovat co nejméně.
Ale když už političtí předáci takto zaveleli, hlavně ať jdou dotace na akce, kde jsou organizátoři schopni zajistit si většinu peněz od soukromých firem. Kdyby poměr ve Varech byl opačný, 70 procent stát, 30 procent soukromý sektor, nebo by byl ještě horší, šlo by o sprosťárnu. Proč platit z daní lidí cestu Umě Thurmanové?
A až přijde krize...
Festival ve Varech bude mít hodně peněz i napřesrok. A ten ekonom tam klidně zase rád přijede. Ale ta hromada dotací všude kolem, to, že v Česku existují už i Dotační noviny, ukazuje na to, že se máme nadmíru dobře, když si tak vesele přerozdělujeme peníze a máme ještě z čeho. A když ještě zjistíte, že se pořádně centrálně z jednoho místa všechny tyhle dotace nesledují, jak tohle jednou asi skončí?
Koukání na to, jak z pultu mizí pětkrát předražené kokosy, utvrzovalo včera ve Varech ekonoma v tom, že expanze ekonomiky vrcholí. Až jednou zase spadne, lidé budou požadovat za kokosy nižší cenu – tam trh zafunguje. Ale u dotací nikoliv – na tu svou akci nikdo méně dostávat chtít nebude.
Kdo si zvykl, nedá do státního zpět ani si nebude chtít vzít za rok méně. Rozpočty měst, krajů, státu v recesi všechny tyhle nasmlouvané akce budou, když nebude dostatek daňových příjmů, hodně bolet, proto je dobré s dotacemi opravdu šetřit.
