Pro podobné případy má podle lednového průzkumu České bankovní asociace (ČBA) třetina obyvatel vytvořenou finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce, polovina by s ní dokonce mohla vystačit i půl roku. Podstatná je především informace, že pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc.
Proti loňskému roku vzrostl Index finanční gramotnosti o celé čtyři body, a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za posledních několik let. Míra úspěšnosti stále závisí zejména na vzdělání respondentů. I letos se potvrdilo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech Češi mají. I letos bylo pro respondenty nejtěžší rozhodnout, který z definovaných úvěrů je nejvýhodnější. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět pouze 42 procent lidí.
Většina respondentů (84 procent) se podle svých vyjádření s přehledem orientuje v otázkách hospodaření a rozpočtu, problém jim nedělá ani oblast spoření či půjček. Přitom jen 12 procent Čechů je přesvědčeno, že jsou jejich znalosti dostačující a vystačí si sami bez jakékoli pomoci. Zbytek se raději s někým poradí. Pomoc nejčastěji hledají na internetu. Čtyři pětiny Čechů se s prosbou o radu obracejí na svou banku a bankovního poradce. V 64 procentech případů spoléhají na své nejbližší.
Nešetří jen zlomek Čechů
Nějaký finanční polštář si tvoří naprostá většina české populace. Jen čtyři procenta Čechů si peníze stranou neodkládá vůbec. Tři čtvrtiny pravidelně šetří především na mimořádné výdaje. Nejčastěji (29 procent) jde o částky mezi 1 000 a 2 500 Kč. Odložená částka závisí na věku i vzdělání jedinců. Mladší ročníky si rezervu mohou budovat postupně od nižších částek, což také často činí. Čím starší a zároveň vzdělanější člověk, tím je jeho měsíční příspěvek vyšší.
Letos rekordní propad, příští rok rekordní oživení, odhadují ekonomové |
Finanční rezerva by podle odborníků měla vydržet minimálně šest měsíců. Tím se podle průzkumu řídí polovina populace. „Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, tak často spoléhají a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ uvedla vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Druhým hlavním důvodem pro odkládaní peněz stranou je spoření na stáří (58 procent). Nejčastěji jde o částky do 1 000 Kč (38 procent), pětina lidí si za tímto účelem nespoří vůbec nebo jen velmi sporadicky. I tady ale platí, že výše úložek souvisí se vzděláním respondenta, které zpravidla souvisí s jeho příjmy. Vedle spoření je nejčastější formou dalšího zajištění na stáří také pořízení nemovitosti. Téměř polovina obyvatel si šetří také na dovolenou a zážitky. Mladší skupiny pak často na vzdělání a bydlení.
