Ještě před pár měsíci bylo výhrou natankovat litr nafty za méně než 35 korun, nyní už její ceny nezřídka atakují třicetikorunovou hranici. U naturalu je pokles o něco menší – podle statistik CCS se nyní litr tohoto paliva prodává v Česku průměrně za 30,22 koruny, zatímco na začátku léta se průměrná cena blížila 33 korunám.
Za všechno může výrazný pokles ceny ropy způsobený finanční krizí. Z letních téměř 150 dolarů za barel se nyní propadla téměř na polovinu. Na výsledné ceně u pump se však pád projevil mnohem méně, protože cena suroviny tvoří jen o trochu více než třetinu částky, kterou za litr zaplatíte.
Výraznější zlevňování v Česku přibrzdilo také posílení dolaru, který je měnou, v níž se zpravidla obchody s ropou odehrávají. Podle některých odhadů by přitom ropa měla ještě dále klesat. Třeba investiční banka Goldman Sachs vidí ve svých prognózách ropu až na hranici padesáti dolarů za barel.
"Tento odhad bych ale bral s rezervou. Vždyť jde o tentýž Goldman Sachs, který ještě nedávno odhadoval cenu ropy na 200 dolarů za barel," připomíná Petr Čermák, analytik firmy Colosseum, která se zabývá právě obchodem s komoditami.
Čermák předpokládá, že by se ropa měla pohybovat mezi 70 a 100 dolary za barel, a zároveň očekává, že už v tomto týdnu zlevní litr naturalu v Česku pod 30 korun. Naposled se pár haléřů pod tuto hranici podívala jeho cena přesně před rokem.
Nafta stále dražší než benzin
Podle odborníků se nedá v dohledné době očekávat návrat situace, kdy se nafta tankovala v Česku levněji než benzin.
"I když dojde v Evropě ke zpomalení ekonomického růstu, nedá se kvůli slabší kamionové dopravě očekávat takový propad poptávky po naftě, který by vyvolal výraznější pokles ceny," říká šéfanalytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Na starém kontinentu přitom je aktuálně zhruba desítka zemí, kde to možné je. Třeba v Nizozemsku a Belgii je litr nafty skoro o čtvrt eura (zhruba šest korun) levnější než stejné množství benzinu.
Jde však o důsledek rozdílu ve zdanění obou paliv. Zatímco u nafty se nizozemská spotřební daň pohybuje v přepočtu kolem devíti korun, benzin je zdaněný přibližně sedmnácti korunami, tedy skoro dvojnásobně. V Česku je rozdíl ve spotřební dani mnohem menší – z litru benzinu dostane stát 11,84 Kč, z litru nafty 9,95 Kč.
Není však vyloučeno, že dojde k posunu těchto hodnot směrem dolů. Sněmovnou totiž prošel v prvním čtení návrh zákona, který počítá s poklesem spotřebních daní o dvě koruny u nafty a o 2,5 koruny u benzinu. Pokud by tento nápad přestál i další dvě kola hlasování, mohl by stát přijít na spotřebních daních až o 15 miliard ročně. Levnější tankování však motoristům už nikdo nezaručí.
"Třeba u nafty by se postupem času snížení spotřební daně proměnilo v marži rafinerií. Ty si mohou dovolit vyšponovat její cenu, protože je jí na trhu dlouhodobý nedostatek," vysvětluje šéf Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček.