Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Berňák nás poškozuje, stěžují si firmy. Poslanci žádají vysvětlení

  1:00aktualizováno  1:00
Poslanci si ve čtvrtek na návrh TOP 09 pozvali předsedu vlády, aby jim podal informace o opatřeních proti zneužívání zajišťovacích příkazů Finanční správou. Firmy si totiž stěžují, že jim berňák blokuje na účtech peníze, a tím jim ničí podnikání. Úředníci se brání, že při podezření z krácení daně musí podle zákona peníze zajistit.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

„Pod záminkou boje proti daňovým podvodníkům orgány Finanční správy stále častěji a ve velké míře likvidují naprosto nevinné podnikatele. Používají k tomu institut takzvaného zajišťovacího příkazu,“ přišel s kritikou na adresu finančních úřadů poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Poslanec z ODS Zbyněk Stanjura pak jako příklad jmenoval Českomoravskou olejářskou komanditní společnost. Ta podle rozsudku zveřejněného na webu Nejvyššího správního soudu vyhrála spor o zajišťovací příkaz na 169 milionů korun. NSS vrátil případ zpět k soudu nižší instance. Finanční správa ji podezírá z účasti v podvodném karuselovém řetězci s DPH.

Zajištění se používá v případě, že má finanční úřad důvodné podezření, že se firma chystá nezaplatit DPH nebo je do takového podvodného schématu s daňovým únikem zapletena a za neodvedenou daň by tedy měla ze zákona ručit. Ve velkém se se zajišťovacími příkazy začalo v roce 2011, kdy vstoupil v platnost nový daňový řád.

„Pracujeme s příkazy maximálně obezřetně, jsme si velice dobře vědomi rizika, že to může někoho poškodit,“ brání se Martin Janeček, šéf daňové správy. Podle něj k zajišťování úřady přistupují, když jde o vysokou daňovou povinnost a daňová správa musí zdůvodnit svou obavu z nezaplacení tak, aby obstála i u případného soudu.

Ze statistik vyplývá, že za poslední čtyři roky bylo vydáno 4 995 zajišťovacích příkazů – na nemovitosti nebo na prostředky na účtu. Z toho jen v 2 279 případech, týkajících se 528 firem, se postižené firmy bránily u odvolacího finančního ředitelství. Uspěly v jednom případě.

U soudu se státu daří

Celkem 121 firem se následně s Finanční správou začalo soudit. Krajské soudy, případně Nejvyšší správní soud jim daly dosud za pravdu ve 12 případech. Podle Janečka může ale jít v některých případech pouze o nedostatečné odůvodnění a řízení mohou dál pokračovat.

Škodu platila Finanční správa za neoprávněně zadržené prostředky jen jednou. „V roce 2015 jsme vraceli 4,6 milionu a k tomu úroky. Proti tomu stavím dvě miliardy, které byly získány ze zajištění a které představují zachráněnou daň,“ říká Janeček. Připomíná kauzu kolem společnosti Ecoll Invest a íránského podnikatele Shahrama Abdallaha Zadeha, ve které stát přišel o 2,5 miliardy korun na DPH. Žádné zajištění se tehdy nepoužilo.

Daňoví poradci mají zkušenosti, kdy mohou zajišťovací příkazy a následné doměrky daně uvést firmy do problémů. „Aktuálně řešíme například situaci klienta, kterému daňová správa zajistila částku asi 50 milionů korun, a to z důvodu údajného napojení do podvodného řetězce,“ říká Richard Knobloch z poradenské BDO Tax.

Podle něj proti vydání příkazu neexistuje v praxi účinná možnost obrany s výjimkou soudní žaloby. Přetahování o to, zda o podvodu, který se údajně stal několik článků před ním, klient vědět mohl nebo měl, pak může trvat několik let. Konkrétní jména firem nemohou s odkazem na mlčenlivost uvádět.

Finanční správa jde při zajišťování po čím dál menších částkách. Je to tím, že se podvody s DPH mění – před pěti lety stačilo zapojit do řetězce dva tři bílé koně, kteří měli za úkol vyvést vysoké částky. Nyní je to složitější. „Subjektů, přes které k praní špinavých peněz dochází, je řádově víc a každý vyvede ze systému menší částku, na to Finanční správa reaguje,“ vysvětluje Janeček.

K rozdrobení a větší složitosti podvodných řetězců podle něj přimělo pachatele i zavedení kontrolního hlášení – Finanční správa na základě analýz aktuálně řeší přes 400 schémat. Janeček věří, že budou počty příkazů dramaticky klesat.

Autor:



Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Soud dal řidiči německý plat, čeští dopravci se bojí růstu počtu žalob

Šofér kamionu Jiří Gabrhel

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila méně, než kolik je tamní...



Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Nejmladší český miliardář začal ve skladu. Dnes ovládá zbrojařské impérium

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad.

Pětadvacetiletý Michal Strnad se po převodu stoprocentního podílu zbrojařsko-průmyslového holdingu Czechoslovak Group...

Další z rubriky

Uber chce v Praze rozvážet jídlo. Byznys zajímá i Amazon a Facebook

Uber Eats.

Firmy specializované na rozvoz jídla z restaurací si ve světě kolíkují svá teritoria. A některé z nich může zajímat i...

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

T-Mobil loni zvýšil tržby o dvě procenta, má šest milionů zákazníků

Ilustrační fotografie

Mobilní operátor T-Mobile má v současné době nejvíce zákazníků na trhu. Jejich počet loni stoupl o 128 tisíc na 6,176...

Najdete na iDNES.cz