Při prošetřování podezřelých řetězců jsou nejdříve na řadě ty potenciálně největší daňové úniky. „Postupujeme od největších rizik k těm nejmenším, máme omezenou kapacitu,“ řekl Martin Janeček, ředitel finanční správy.
Kontrolní hlášení funguje od roku 2016. Plátci DPH na formulářích měsíčně nebo čtvrtletně uvádějí od koho a za kolik nakoupili zboží a služby. Dosud v nich daňová správa našla možné úniky ve výši 21,5 miliardy korun (více o prvních výsledcích kontrolního hlášení zde). Část z toho jsou ale jen administrativní chyby – například odběratel chybně uvede číslo faktury, takže ji u dodavatele nejde zkontrolovat.
V největší pavučině je 171 firem
Finanční správa v úterý zveřejnila anonymizovaná schémata několika karuselových podvodů. Nejsložitější z nich připomíná pavučinu, je do něj zapojeno 171 firem. Nejvyšší doměřená daň činí 120,5 milionu korun. Nejoblíbenějšími komoditami v podvodech jsou agenturní zaměstnávání, reklamní služby anebo elektronika.
Karuselové podvodyFinanční správa odhalila 1 900 řetězců, do nichž je zapojeno téměř 9 000 subjektů. Prověřuje 443 řetězců a 4 886 firem. Při spárování kontrolních hlášení mezi odběratelem a dodavatelem zjišťovali kontroloři případný nesoulad. Zjistili 55 000 možných pochybení, které mohou znamenat daňový únik až 21,5 mld korun. Zdroj: Finanční správa |
Jak řetězový podvod funguje? Na začátku stojí firma registrovaná jako plátce DPH, která poskytuje zboží nebo službu. Komodita ale může být jen fiktivní. Firma věc přeprodá dalšímu článku v řetězci. Jenže z tržby neodvede DPH a zmizí, nepodá daňové přiznání ani kontrolní hlášení. Obvykle za ní stojí takzvaní bílí koně – nastrčení cizinci z východu či bezdomovci s trvalým bydlištěm na obecním úřadě.
Nikdo si na nich nic nevezme, peníze z firmy mezitím vytáhne organizátor podvodu, často se obchoduje v hotovosti, anebo někdo vybílí účet prostřednictvím bankomatu.
Zboží nebo služba se pak přeprodává dál přes řetězec firem, aby se oddálilo odhalení podvodu. Poslední v řadě pak prodá komoditu konečnému uživateli doma nebo ji prodá do jiného státu EU a inkasuje nadměrný odpočet DPH (‚vratku‘) od finančního úřadu. To je částka, kterou finanční úřad na začátku řetězce sice nedostal, ale má povinnost ji firmě vyplatit – pokud nemá důvodné pochybnosti.
Výběr daně se může zvýšit až o 9 miliard
Ředitel Janeček očekává, že letos se díky kontrolnímu hlášení zvedne výběr DPH zhruba o 9 miliard korun. Loni se základna po očištění o růst ekonomiky zvedla podle odhadů daňové správy o více než 11 miliard. Část firem hlášení od podvodu odradí, část peněz se podaří získat formou zablokování majetku a účtů nebo zadržením vratky DPH.
Jak fungují podvodné kolotoče? Zboží rotuje přes desítky firem |
Na přelomu roku 2015 a 2016 například finanční úřad obstavil účty firmě provozující e-shop Levneelektro.cz (více zde), která to označila v médiích za šikanu. Nezbavila ale finanční správu mlčenlivosti, aby zveřejnila své důkazy. Případ vyšetřovala policie a padla v něm čtyři obvinění s podezřením na únik DPH.
Preventivní zablokování peněz, takzvaný zajišťovací příkaz, může teoreticky postihnout i firmu, která je do podvodu zapletená nevědomě (o problémech při zajišťování účtů zde). Finanční úřad za poslední čtyři roky prohrál sedm sporů u Nejvyššího správního soudu. Za stejnou dobu vydal pět tisíc příkazů.
