O chystaném odchodu šéfa Finanční správy Martina Janečka se proslýchá už déle, a i on sám v oficiálním vyjádřením připustil, že o tom uvažuje několik měsíců. Příčinou by mohla být dlouhodobě váznoucí komunikace mezi ním a ministryní financí. Ta by si podle informací MF DNES přála, aby berní úřad byl vnímán veřejností přátelštěji.
Osmatřicetiletý ekonom Janeček působí ve Finanční správě již od roku 2003, po vysoké škole nastoupil na Finanční úřad pro Jihočeský kraj. V roce 2014 si ho vybral do čela Finanční správy Andrej Babiš kvůli jeho pověsti bojovníka proti takzvaným karuselovým podvodům s DPH – navrhl účinný systém spočívající v zajišťování majetku. Ukázalo se, že zajišťovací příkazy následně zkomplikovaly život nejen podvodníkům, ale o pár let později také Janečkovi. Finanční správa je politiky opakovaně obviňována, že je nadužívá, a může tak poškodit i nevinné firmy.
„Zajišťovací příkazy vydávala Finanční správa podle smyslu zákona, ale v průběhu posledních dvou let se změnil pohled soudu na ně,“ říká k tomu Janeček. Přirovnává to k vývoji pohledu na jiný daňový delikt – švarcsystém.
Obcházení placení odvodů za zaměstnance bylo v devadesátých letech trestné, dnes se soudy kloní spíš na stranu těch, kdo takto legálně daňově optimalizují. Příkladem byla před dvěma lety kauza sportovců, kteří podle soudu nejsou zaměstnanci svých klubů, ale na hřišti vlastně podnikají.
Zajišťovací příkazy mají dlouhou historii ještě z první republiky, ovšem v širokou známost vešly teprve po roce 2011, kdy se začaly masově využívat proti podvodníkům s pohonnými hmotami.
Každý si tehdy mohl všimnout, že některé malé čerpací stanice nabízejí palivo o korunu či dvě levněji. Vysvětlení bylo kriminální: řetězec podvodníků okrádal stát na DPH, a mohl tak zlevnit palivo a přilákat zákazníky. Od finančních úřadů neoprávněně žádali a inkasovali vratku DPH, ale žádnou daň přitom předtím nezaplatili.
Nevinní v síti
V zajišťovacích příkazech pokračoval Janeček i na celostátní úrovni a podvody pomohlo omezit zavedení nového opatření: kontrolní hlášení o DPH. Díky výkazům odevzdávaným firmami každý měsíc (či čtvrtletí) je Finanční správa schopná dříve rozkrýt podvod a zachránit peníze pro státní kasu. S pohonnými hmotami ostatně obchodovala také firma FAU známá z nahrávky skupiny Juliús Schuman („naši na ně klekli“), která po zásahu celníků skončila v konkurzu. Policie v případu obvinila nejméně 16 lidí z krácení DPH.
Část firem nicméně skutečně uvázla podle soudu v zajišťovacích příkazech neprávem a zablokování účtů a majetku je mohlo poškodit. Aktuálně vedou podnikatelé proti Finanční správě 4 soudní spory o náhradu škody způsobenou podle nich uvalením zajišťovacích příkazů a žádají dohromady 222 milionů korun. Zatím nebylo rozhodnuto.
Zřejmě poslední kontroverzí Finanční správy za Janečkova vedení byla kauza novomanželé – finanční úřady v některých krajích je obesílaly s dotazem, kde a kolik zaplatili za stavební hostinu. „Dověděl jsem se o tom až z médií,“ říká odcházející ředitel. Své podřízené brání – podle něj má Finanční správa stejně jako policisté právo požádat svědka o výpověď, pokud se někde stalo něco protiprávního. V tomto případě šlo o zátah na hospodské, kteří nepřiznávali tržby ze svatebních rautů.
Na začátku přitom stálo zavedení elektronické evidence tržeb na konci roku 2016. Takzvanou EET provází řada vtipů a opakovaně se stává předmětem politického boje. „EET dnes v zásadě funguje, i když problémy (nedodržování, pozn. red.) samozřejmě jsou. Finanční správa byla neustále šikanována, nejprve za bonzácký web a teď za svatebčany,“ říká Janeček.
Zajišťovací příkazy133 řízení vede Finanční správa před soudem ohledně zajišťovacích příkazů. 32 řízení z toho bylo dotaženo až k Nejvyššímu správnímu soudu (poslední instance). 14 řízení Finanční správa prohrála u Nejvyššího správního soudu. 222 mil. korun žádají poškození podnikatelé jako náhradu škody ve 4 civilních soudních sporech. |
Kvůli nálepce „bonzáctví“ ministerstvo financí zrušilo webovou stránku, kde mohli lidé nahlašovat na formuláři, kde nedostali účtenku. Také se upravovala státní „loterie“ Účtenkovka – z formuláře zmizelo IČO obchodníka, takže původ účtenky s případným falešným evidenčním kódem (FIK), Finanční správa nevypátrá.
Nařčení Finanční správy z práce na objednávku vládnoucích politiků přišlo před dvěma lety s kontrolou korunových dluhopisů (které mimo jiné vydal i Agrofert Andreje Babiše). Finanční správa nemohla porušit mlčenlivost o tom, koho kontroluje a s jakým výsledkem, a docházelo ke spekulacím, že tehdejšího ministra financí Babiše se kontrola netýká. Finanční správa proto rozjela kontrolu plošně – prověřila všechny emise korunových dluhopisů a sklidila pro změnu kritiku od kontrolovaných, že to udělala na politické zadání.
Nakonec musel vedení správy očistit až Nejvyšší správní soud – ten ve svém rozsudku letos konstatoval, že správa nijak nepochybila a na politickou objednávku nepracovala. „Všichni by chtěli, aby se daně vybíraly, aby bylo například na stavbu dálnic. Jak vybírat řádně daně a nedostávat se do konfliktů s těmi, co je platit nechtějí, to fakt nevím,“ krčí rameny odcházející Janeček.
Ministerstvo teď vypíše na jeho místo výběrové řízení, do té doby povede úřad Janečkova dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. Právě ona se objevuje jako horký kandidát na uvolněný post.
