Fipronil je látka, která útočí na nervovou soustavu hmyzu a tím ho zabíjí. Na rozdíl od psů a koček se však nesmí používat u „potravinových zvířat“, protože proniká do jejich těla. To platí i pro drůbeží velkochovy, které musí proti typickým hmyzím parazitům, tedy blechám či všenkám, nasadit jiné prostředky.
To některé farmy v Nizozemsku nedodržely, což testy na fipronil odhalily. Podle odborníků by požití už tří kontaminovaných vajec mohlo vyvolat u malých dětí zdravotní problémy. Čeští zákazníci na toxická vejce však zatím podle všeho nenarazili.
„Nelze vyloučit, že se nějaká vejce s fipronilem na český trh dostala. Ale to platí pouze pro období, než byly farmy používající tento přípravek identifikovány, poté už bylo využití vajec ze zasažených farem znemožněno,“ řekl šéf Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise Ladislav Miko.
Co je fipronilFipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický. Jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí. |
Podle něj úřady zablokovaly všechny fipronilové farmy a začaly vejce stahovat z trhu ihned po 20. červenci, kdy se hlášení o vysokých hodnotách fipronilu ve vejcích z Nizozemska poprvé objevilo.
„Do současné doby jsme vejce s fipronilem neobjevili,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Veterináři rozhodli, že do regálů českých obchodů nesmí žádné vejce z Belgie či Nizozemska, pokud se neprokáže negativní test na fipronil. Pokud by někdo tento pokyn nerespektoval, mohl by od správy dostat pokutu až dva miliony korun.
Naposledy se podle veterinářů v Česku vajíčka s označením BE nebo NL objevila v dubnu a v květnu. Každé vejce si z třídírny nese kód země, ve které se chov nachází, což může zákazník pohodlně zkontrolovat. I kdyby například vajíčka dorazila do Česka třeba s mezizastávkou v Německu nebo Polsku, pořád by původ prozradily jejich skořápky.
„Samozřejmě pokud jsou vejce dále použita, toto označení zmizí. Výrobci ale musí být schopni doložit původ veškerých potravin (ingrediencí, tedy i vajec), které použili,“ tvrdí Miko.
Tak se na seznam postižených zemí dostalo Slovensko, kde inspektoři odhalili fipronil ve 24 baleních vařených a oloupaných vajec používaných v gastronomických provozech. Stejný scénář se opakoval v Polsku, kde úřady nepustily na trh 40 tisíc vajec.
Kolik fipronilu jedovatá vejce obsahovala, se liší kus od kusu. Podle hlášení v systému RASFF (Rapid Alert System For Food), který Evropská unie používá pro varování před problematickými potravinami, se množství látky ve vzorcích zachycených v Belgii pohybovala od 0,0031 do 1,2 mg/kg. Přitom příznaky typu bolestí hlavy, žaludku či závratí se mohou projevit od hladiny 0,72 mg/kg, takže některá vejce by mohla po požití vést ke zdravotním potížím.
„V případě takové koncentrace fipronilu by musel dospělý člověk o hmotnosti 70 kilogramů sníst 15 vajec, aby ho to mohlo nějak negativně ovlivnit,“ uvedl Miko. Pokud ale dítě váží 15 kilogramů, stačila by zhruba tři vejce s hladinou 0,72 mg/kg. „Ve velké většině případů se však kontaminace pohybuje pouze těsně nad limitem detekce – tato hranice je 0,005 mg/kg,“ dodal Miko.
Nizozemské úřady kontrolovaly 180 drůbežích farem a varovaly před celkem 138 různými šaržemi vajec, především se zaměřily šarži 2-NL-4015502, u které zřejmě byla hladina fipronilu tak vysoká, že hrozilo riziko pro veřejné zdraví.
Německý ministr označil skandál za „kriminální akt“
Přesný počet fipronilem zasažených vajec zatím úřady neznají, lze však odhadovat, že půjde o miliony. Kromě Nizozemska a Belgie mířila jedovatá vejce do „blízkého zahraničí“. Britský úřad pro dohled nad kvalitou potravin uvedl, že se přes kanál La Manche dostalo nejméně 700 tisíc těchto vajec,
Francie odhaduje, že ještě před zásahem úřadů si lidé odnesli domů minimálně 200 tisíc kusů, francouzský ministr zemědělství Stéphane Travert však ujistil, že podle zachycených vzorků hladina fipronilu nemohla ovlivnit lidské zdraví.
Německé ministerstvo zemědělství počítá vejce s fipronilem v milionech kusů. Například potravinářský řetězec Aldi, který v Německu provozuje více než 10 tisíc prodejen, vejce na týden vyřadil ze sortimentu. Podle vyjádření managementu šlo pouze o opatrnost, v regálech se podle německých médií objevila až v pátek.
Německý ministr zemědělství Christian Schmidt označil vaječný skandál za „kriminální akt“ a belgická i nizozemská policie již případ vyšetřují. Zatímco Belgičané zaměřili svou pozornost na firmu Poultry Vision, Holanďané už zatkli dva zástupce firmy ChickFriend.
Poultry Vision vyrábí pro drůbeží velkochovy přípravky proti parazitům, vyšetřovatelé ji podezírají, že do přípravku Dega-16, který patří mezi povolené insekticidy, přimíchala i zakázaný fipronil. Toxickou směs koupila firma ChickFriend, která se specializuje na desinsekci chovů. Podle vyšetřovatelů ji používala, i když její vedení vědělo, jaké následky může směs vyvolat.
Vyšetřování se nyní soustředí na to, jak dlouho mohly firmy takto spolupracovat. Nelze totiž vyloučit, že vejce s příměsí fipronilu chrlily farmy nejméně půl roku. Naznačuje to anonymní varování, které nizozemské orgány obdržely už v listopadu 2016. Právě tato informace se stala rozbuškou ve sporu mezi Belgií a Nizozemskem. Podle Belgičanů Holanďané informace špatně vyhodnotili a zpozdili tím reakci ostatních států. Ti kontrují a říkají, že sice po čištění velkochovu našli stopy zakázaných látek, ale neměli důvod se domnívat, že jimi chovatelé ošetřovali živá zvířata.
Kauzu jedovatých vajec řeší i Brusel, eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis svolal na 26. září schůzku ministrů postižených zemí. Na nižší úrovni však jednání probíhají prakticky hned od zveřejnění případu, zhruba měsíc před jednáním politiků bude případ probírat odborná komise.
