Sanna Marinová (34), která je od prosince nejmladší premiérkou na světě, podle zpravodajství Bloomberg s myšlenkou kratšího pracovního týdne zmínila loni v srpnu jako ministryně dopravy v panelové diskuzi.
Zahraniční média, například portál Quartz a byznysová televize CNBC, uvedla, že Marinová bude čtyřdenní týden prosazovat ve svém aktuálním kabinetu.
„Věřím, že si lidé zaslouží trávit více času se svými rodinami, blízkými, koníčky, a chtějí využít dalších možností jako je třeba kultura. Může to být pro nás další krok v pracovním životě,“ citovala média premiérku.
Kromě toho, že ze současných zákonných 40 hodin by se týden zkrátil na 24 hodin, tedy čtyři dny po šesti hodinách, další detaily plánu nezazněly. Nyní však finská vláda zdůraznila, že „v této věci v poslední době nevyvíjela žádnou aktivitu“.
Finsko patří k průkopníkům vstřícnější pracovní politiky. Od roku 1996 tam platí zákon o pracovní době, který většině zaměstnanců dává právo upravit svou pracovní dobu tak, že mohou začít až o tři hodiny dříve, resp. skončit o tři hodiny později.
V roce 2015 už šestihodinovou pracovní dobu otestovalo sousední Švédsko ve svém druhém největším městě Göteborgu. Dospělo k závěru, že systém zvyšuje spokojenost u lidí, ale je velkou zátěží pro veřejné rozpočty. Francie v roce 2000 zkrátila pracovní týden z 39 na 35 hodin.
Šťastnější zaměstnanci
Na kratší pracovní dobu ale existují i pozitivní reakce. Společnost Microsoft loni v listopadu v Japonsku vyhodnotila čtyřdenní pracovní týden kladně, protože údajně zvýšil produktivitu práce o 40 procent. Rok předtím se systém osvědčil také v jedné z menších novozélandských firem Perpetual Guardian, která podniká ve správě privátního kapitálu. Systém totiž lépe vyvažuje rodinný a pracovní život. Pracovníci jsou šťastnější, loajálnější a pracují s větším nasazením.
Zkrácení pracovní doby se stalo politickým heslem i v předvolební kampani britských labouristů, kteří slibovali během deseti let zredukovat zákonem stanovený čas strávený v práci na 32 hodin. Plán ztroskotal na tom, že partaj nevyhrála volby.
Jeden volný den v týdnu se rozhodla svým lidem dát také irská personální agentura ICE Group. Den, kdy společnost plán oznámila, si šéfka Margaret Coxová podle listu Quartz pamatuje velmi dobře. Nastalo děsivé ticho. Zaměstnanci si mysleli, že je to vtip, ale dnes si prý systém pochvalují.
Méně přestávek a tlak na dochvilnost
Také podle Coxové systém může vést k větší produktivitě, což se ve firmě potvrdilo. Musely se ale změnit pracovní procesy. Zaměstnanci zároveň změnili své pracovní návyky. Lidé chtějí pracovat s větším nasazením, dělají si méně přestávek, „nekontrolují každých 15 minut Facebook“ a nejsou pořád na telefonu.
Do jisté míry jsou však pod větším tlakem. Třeba projednávané body na poradě mají svojí pevně vymezenou dobu a kdo nepřijde včas, tomu firma nabídne, aby si našel jinou práci.
Zaměstnanci využívají volný čas různým způsobem. Studiem na univerzitě, trávením času s rodinou nebo s koníčky od golfu až po cestování.
Finsko má nejmladší premiérku na světě. Vyrůstala v „duhové“ rodině |
Sociální demokratka Sanna Marinová se v prosinci stala nejmladší premiérkou na světě. V čele pěti stran finské koalice, která se skládá z Levicového svazu, zelených, lidovců a Finského středu, tak jsou samé ženy. Marinová byla od roku 2015 místopředsedkyní sociálních demokratů. Kromě toho, že je nejmladší předsedkyní vlády, si pozornost médií získala mimo jiné tím, že vyrůstala v rodině osob stejného pohlaví.
Zkrácení pracovní doby má své příznivce i v Česku. Českomoravská konfederace odborových svazů má ve svém programu priorit kromě pětitýdenní dovolené také zákonem dané zkrácení pracovního týdne o půl hodiny denně. Většina zaměstnavatelů se tomu brání. Tvrdí, že by museli najmout více lidí, což by zejména pro některé menší firmy mohlo být až likvidační.
Souhlasili byste se zkrácením pracovní doby na 24 hodin týdně?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 14. ledna 2020. Anketa je uzavřena.
Finsko má nejmladší premiérku na světě (prosinec 2019):
10. prosince 2019 |
