Fiorina nejprve přesvědčila o kvalitách svého záměru poradenskou společnost Institutional Shareholder Services, která následně doporučila největším investorům schválení fúze. Skutečný důvod k oslavám měla Fiorina po zasedání Federální obchodní komise.
Tento americký antimonopolní orgán totiž jednomyslně uvolnil cestu největší fúzi v historii počítačového průmyslu když prohlásil, že proti transakci v hodnotě 22 miliard dolarů nemá námitek.
Komise dodala, že během zkoumání možných následků spojení obou firem neobjevila nic, co by ji vedlo k obavám o dodržování pravidel hospodářské soutěže. V podobném duchu se už dříve vyjádřila také Evropská komise, která plní roli regulátora v EU.
|
Přečtěte si PROFIL |
"Stanovisko komise je zcela jistě největším krokem k tomu, aby se fúze stala realitou," prohlásil výkonný ředitel Compaqu Michael Capellas.
Oběma manažerům tak stouply šance na vytvoření konglomerátu, který bude schopen konkurovat současné jedničce, firmě IBM. Akcionáři obou firem budou o návrhu fúze hlasovat 19. a 20. března.
Spojení bránili potomci zakladatelů
Proti fúzi ohlášené loni v srpnu nejprve ostře vystupovali potomci zakladatelů firmy vedení synem jednoho ze spoluzakladatelů Walterem Hewlettem. Jeho nadace The David and Lucille Packard Foundation je největším jednotlivým akcionářem firmy.
Pokud by se mu podařilo přesvědčit ostatní akcionáře k bojkotu spojení, mohla podle analytiků Carly Fiorina ukončit svou kariéru stejně strmě, jako ji zahájila.
"Je jasné, že pokud se transakce nedokončí, tak tam končí ona," usoudil manažer investiční společnosti Al Frank Fund John Buckingham. AFF mimochodem vlastní menšinové podíly v HP i Compaqu, mezi nimiž dnes zuří cenová válka.
Ani dosavadní navenek úspěšné tažení Fiorinové se ale neobešlo bez vad na kráse. Je velmi ambiciózní, což dává svým podřízeným tvrdě najevo. Přesto ale firma už dvanáct měsíců za sebou neplní čtvrtletní výsledky tak, jak si sama předsevzala.
