Zatím se však "firemní hymny po česku" obracejí spíše proti managementu, který si je objednává – motivaci podřízených často nahradí posměch nejen uvnitř firmy, ale i od lidí zvnějšku.
Firemním songům nepomáhá na popularitě ani fakt, že se firmy často nebojí přitlačit na penězích a klidně si zaplatí renomované tvůrce hitů. Například pod "chorálem" energetické společnosti ČEZ Síla skupiny se podepsalo duo Gábina Osvaldová a František Soukup.
Pod firemními šlágry od ČSA a Škody Plzeň stojí jméno textaře a lídra skupiny Tři sestry Lou Fanánka Hagena. "Tohle nemůže dělat umělec, jen plníte požadavky firmy. Když chci být tvůrčí, píšu pro Tři sestry. Tohle je jiné, ale je to zase jiný druh výzvy," říká s úsměvem o této práci Fanánek.
On sám většinou píše texty na známé melodie. V tom případě si může textař přijít na několik desítek tisíc korun. Napsání kompletní skladby, jako tomu bylo v případě ČEZ, může neoficiálně firmu stát přes sto tisíc korun.
Hitparáda byznysu |
ČSA - Dřou fest (text, audio neexistuje) |
ČEZ - Síla skupiny (text, ukázka ) |
ČS - Rozloučení Jacka Stacka (text, video bylo staženo) |
Škoda Auto - Píseň odborářů (text, ukázka) |
Travel Service (text, audio na http://janzyka.net) |
Vodafone (text,video na youtube.com) |
Henkel (text, ukázka na www.henkel.com) |
KPMG (text, audio na http://www.theregister.co.uk/) |
RWE (text, http://pudil.steadynet.org) |
Ani takové sumy však tuzemské společnosti nepřinutí, aby se ke svým výtvorům přihlásily. "České aerolinie žádnou oficiální hymnu nemají. Tato píseň jen zazněla na zaměstnaneckém setkání," uvedla mluvčí ČSA Daniela Hupáková o písni, podle které ČSA "dřou féést". Hymnu prý častěji užívat nechtějí.
Podobně mluví i zástupci ČEZ. "Píseň Síla skupiny byla zatím použita jen jednou, na firemním setkání," říká Ladislav Kříž ze společnosti ČEZ. Proč tedy firmy tučné honoráře za firemní písně platí? "Vytvářejí emocionální vazbu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem," vysvětluje Ivan Nový, odborník na firemní kulturu z VŠE.
Podle něj je však třeba, aby podoba firemní kultury ladila s národní kulturou. "Hymny si lze představit v kulturách firem japonských, korejských či severoamerických," tvrdí Nový.
V českém prostředí by firemní hymnu určitě nedoporučoval a dodává, že by v tuzemsku spíše vyvolávaly posměch a odcizení. "Hymna má v japonské kultuře velký význam a je pro tamní prostředí naprosto přirozená. Roubování na evropské poměry je úsměvné. My hymnu nemáme," říká ředitel české pobočky japonské společnosti Omron Radislav Vilím.
Přesto i další neasijské firmy mají své hymny. Známé jsou například tituly německé RWE, americké IBM či píseň "Jsme silní, jak jen můžeme být" poradenské společnosti KPMG. Asi nepřekvapí, že se české pobočky těchto firem k hymnám neznají.
Hlasujte o nejlepší firemní hymnu
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 2. května 2008. Anketa je uzavřena.