Třeba auta místo čtyř let budou firmy umořovat pět let. Co na to podnikatelé? Snížení daní vítají, ale přichází prý příliš pozdě.
A navíc je nižší a pomalejší, než čekali. "Kdyby tohle přišlo před osmi lety, byla by naše ekonomika jinde," míní Jiří Grund, šéf Asociace exportérů.
Podnikatelé uvítali i to, co pro ně nemá žádný efekt – uvádění "superhrubé" mzdy. "Lidi konečně uvidí, kolik za ně firmy skutečně odvádí. Po tom jsme volali hodně dlouho," říká šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl.
Snad přijdou další lidi
Změny mají podle autorů reformy zjednodušit podnikatelské prostředí a snížit daňové zatížení. Hlavně u drobných podnikatelů. Živnostníci například už nebudou muset platit minimální daň a kupovat registrační pokladny.
Předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda změny pro živnostníky vítá. "Je to napravení všech věcí, které se tu proti živnostníkům dělaly. Jestli tahle reforma neprojde, tak to tu můžeme klidně pomalu zabalit," tvrdí Danda.
Věří, že reformy přitáhnou k podnikání další lidi.
Nalákat by je mohla i patnáctiprocentní daň, stejná jako u zaměstnanců. Dosud firmy ze zisku platí daň 24 procent.
Mění se daně, mění se dávkyVláda se chce podívat všude
Postupně by měla sazba klesnout až na 19 %. Příští rok by se mělo jejich zdanění příjmů snížit na 22 procent, v roce 2009 na 20 procent a v roce 2010 na 19 procent.
Snížení podnikových daní by pak měla doprovázet i postupná reforma základu daně.
Podle podnikatelů je to však příliš pomalá změna. "Čekali jsme něco jiného," říká šéf Student Agency Radim Jančura.
Vláda se chce podívat na všechny výjimky a odpočitalené položky daně z příjmu, uvažuje i o změnách v odpisech.
SPOČÍTEJTE SI, JAK SE VÁS REFORMA DOTKNE
Druhá fáze reformy
"Stát si v dlouhodobém horizontu delšími odpisy vůbec nepomůže, protože podnikatel si majetek nakonec odepíše celý. Podnikatelům toto však velmi sníží cashflow. Stát jen vybere daně dříve," dodal Jančura.
Do budoucna chce vláda podrobit auditu všechny výjimky a odečitatelné položky u daně z příjmů. Reforma základu daně podle ministra Miroslava Kalouska mírně zvýší základ daně u podniků.
"Efektivní snížení daně nebude tedy o pět procentních bodů, ale o zhruba čtyři body," uvedl. Ve druhé fázi reformy, o které ministerstvo financí uvažuje v letech 2009 až 2010, by mělo dojít jak ke zrušení daně z dividend, tak i kapitálových výnosů.
Držíme krok
"Bude záležet na možnostech státního rozpočtu, obáváme se, aby osvobození od daní v této věci neotevřelo Pandořinu skříňku s daňovými úniky," uvedla náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.
Zrušení daně z dividend a snížení daně ze zisku by mohlo vést podle některých analytiků k tomu, že by velké nadnárodní firmy u nás prováděly daňovou optimalizaci.
"Mohlo by dojít k přesunu zisků k nám a jejich zdanění zde," míní Pavel Sobíšek z HVB Bank. Podle něj je snížení dobré i proto, že k podobnému kroku přistoupily i další státy. "Držíme tak s nimi krok," podotkl.
Na dividendách se v Česku vyplatí stovky miliard korun ročně a pro stát je tak nynější 15procentní daň významnou položkou v příjmech.
Na druhou stranu většinou platí, že zahraniční majitelé českých firem kvůli dohodám o zamezení dvojího zdanění odvádí daně z dividend až ve své zemi a v ČR ne.
U výnosů z cenných papírů se nyní platí daň, pouze pokud k prodeji dojde do půl roku od jejich nákupu.
